Letos budeme slavit Pesach od 8. do 16.dubna. Svátek je připomenutím vyvedení Židů z egyptského otroctví. Počátek svátku provází domácí náboženská slavnost zvaná "seder". V Izraeli se koná jen první sváteční večer, v diasporách i večer následující.
Moje maminka vždy před svátkem Pesach pečlivě uklidila kuchyň i veškeré nádobí pečlivě umyla. Hlavním důvodem této očisty bylo zlikvidovat veškeré zbytky všeho kvašeného. Během celého svátku se nesmí jíst nic kvašeného (chamec). Namísto kynutého chleba se jí speciálně upečené nekvašené macesy (hebr. macot), z čehož pochází další název svátku Chag ha-macot - Svátek nekvašených chlebů.
Pro pesacherovou večeři se připravují specifická jídla. Jedná se většinou o hutné masité jídlo. My doma jsme většinou měli jako hlavní jídlo "gefilte fiš", což je způsob rybí nádivky. Židé v jiných diasporách např. v Maroku zase většinou vaří maso kuřecí či jehněčí. Sederová večeře je rodinný obřad, který většinou trvá 4-5 hodin.
Sederový stůl bývá velmi bohatý a nesmí na něm chybět různé pochutiny, které symbolizují příběh svátku. Nesmí chybět hořké rostliny. Ty symbolizují hořkost otroctví, u nás je to většinou křen. Dále pak tzv. charoset (směs jablek, rozinek a oříšků) Tato směs symbolizuje maltu, kterou Židé používali, když stavěli domy. A protože svátek se slaví na jaře, nesmí chybět zelenina, jako jsou brambory a petržel. Tuto zeleninu namáčíme do slané vody, která symbolizuje slzy a pot otroků v Egyptě. Na žádném sederovém stole nesmí chybět kost z kuřete. Ta symbolizuje poslední egyptskou ránu, kdy podle biblického vyprávění Egyptem procházel anděl smrti, který zabíjel prvorozené. Ale nezabíjel je v židovských domácnostech, dům překročil, protože na jejich veřejích byla značka krve. Proto máme na stole kuřecí kost. Pesach znamená v překladu "překročit".
Velmi důležitou součástí sederové tabule jsou macesy, což je nekvašený chléb, který připomíná chléb, který si Zidé upekli těsně před odchodem z Egypta, protože ve spěchu neměli čas udělat si pořádný kvašený chléb.Tak si udělali jen jednoduché placky z vody a mouky.
O poutním svátku Pesach by se dalo napsat ještě hodně zajímavostí. Sama jsem měla možnost prožít tento svátek před léty přímo v Jeruzalémě, kde zároveň probíhaly i křesťanské svátky Velikonoce. Letos bohužel v celém světě virus kononaviru uzavřel svět do svých domovů a lidé nebudou putovat do Svaté země, ale ani do svých kostelů či synagog.
Věřím, že jak Pesach, tak i Velikonoce jako jarní svátky vždy přinesou energii nového začátku, radosti ze života, očisty a radosti. Ať už je budete slavit jakkoliv, přeji všem svěží jarní energii.
Shalom.
Literatura: Stern M. - Svátky v životě Židů
