Dny do krabičky
FOTO: autorka

Dny do krabičky

16. 4. 2020

Dny do krabičky si schovávala kdysi jedna moje kolegyně. Byly to dny, v nichž se jí přihodilo něco velmi hezkého, příjemného, radostného. Takový den si zapsala do notýsku. Jestli ho měla v krabičce, nevím, ale těm dnům tak říkala. Vracela se k nim v těžších obdobích. Hledala a nacházela v nich útěchu.

Protože se mi to moc líbilo, zkusila jsem to taky. Ještě si pamatuji, jak vypadal notýsek. Byl uložen v šupleti psacího stolu. Vydrželo mi to asi dva měsíce. Jistě jsem za tu dobu moc takových dnů nenasbírala. To ale není důležité. Podstatné je, že tenhle princip pro mě není. Já funguju jinak. V dobách, kdy mi není dobře na duši či na těle, kdy mám starosti, mi vzpomínky na hezké dny nepomáhají. Právě naopak. Rozlítostňuje mě, že jsou pryč. Naději, že zase bude dobře, mi nedávají. Tu musím čerpat ze sebe.

Vůbec to mám se vzpomínáním nějak divné. Nevzpomínám příliš ráda. Především ne na dětství. To se moc nepovedlo. Proto v něm útěchu nenacházím. Na rozdíl od většiny ostatních lidí. Když si zde čtu vaše vzpomínky, divím se, že a jak mohlo být dětství krásné.

Možná znáte termín vzpomínkový optimismus. Znamená, že při vzpomínání si člověk vybavuje spíš to hezké, nebo dokonce to, co se mu přihodilo, si představuje ještě krásnější. Tak ten nemám. Já mám vzpomínkový pesimismus. To je taky termín. Samozřejmě mám ale i hezké vzpomínky. Tyto způsoby vzpomínání  souvisí s temperamentem. První je vlastní flegmatikům a sangvinikům, druhý cholerikům a melancholikům. To, co si zapamatujeme, ovlivňují do značné míry emoce, které v daném okamžiku prožíváme.

A co vy? Máte také své „dny do krabičky“?

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Můj rozsáhlý deník z mládí mi velice posloužil při psaní mé vzpomínkové knihy. U mne funguje spíš ten vzpomínkový optimismus. Rád vzpomínám nejen na mládí, ale při psaní cestopisů i na naše krásné cesty po světě. A ještě jedno krátké veršování : Dny do šuplíku ukládám, den za dnem spí tam klidný sen. Když splín na duši občas mám, vzpomínku pěknou najdu v něm.
Soňa Prachfeldová
Myslím, že mám hodně hezkých dnů v krabičce své mysli. Je i zásuvka horší, ale tu nechci ani pootvirat, jen vyhodit bych ji chtěla moc. Moc hezké.
Vladislava Dejmková
Vzpomínky na hezké dny uchovávám ve své mysli. Leží tam zatím bezpečně na rozdíl od těch horších. Ty se naštěstí vytrácejí. Osobně se ke vzpomínkám zas tak často nevracím, spíš se zabývám přítomností a budoucností. To mě baví víc.
Hana Nováková
Věrko, moc hezky napsané. Nikdy jsem si nepsala deník a ani dny do krabičky by mě nelákaly. Moje vzpomínky, myslím, že jich mám fakt dost od dětství až po dnešní dobu mám uchované v srdci a ráda se k nim vracím na rozdíl od vás a to hlavně, když zrovna je nějaký problém či zdravotní obtíže. I když se to velmi často neobejde bez slz, hlavně na ty, kteří už nejsou mezi námi, ale tak nějak mě to uklidňuje a navozuje pohodu. Odpoutávám se tak od všední reality se svými problémy. Jsem ráda za své životní vzpomínky, protože si myslím, že bez vzpomínek bych já nemohla žít. Děkuji za vaše zamyšlení...
Irena Mertová
Pěkný článek. Krabičky mám podobné, ještě z Brna. Vzpomínkový pesimismus měl asi taky Karel Gott, aspoň to říkal, že si pamatuje, jak mu kdo v dětství ublížil - víc než dobré věci. Píšu si už 10 let deník, a to od té doby, kdy jsem začala mít pocit, že jsou mé dny nějak prázdnější. Uklidňuje mě to. Někdy koukám, co jsem dělala ve stejný den před lety. Na něco bych si ráda vzpomněla, na něco tedy vůbec. Děsí mě, co všechno jsem zapomněla :-) .
ivana kosťunová
Věrko-nemám. Nemám čas se večer zamýšlet nad uplynulým dnem a tudíž ani nevyhodnocuji, zda byl den do krabičky, či ne. V podobné krabičce z titulního obrázku schovávám léky na štítnou žlázu na migrénu. To abych před vnučkami nevypadala jako hypochondrická stařena. Ale myslím, že z podobných důvodů, které popisuješ, si někteří lidé píší deník. To by mohla být po letech zajímavá četba

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.