Ze zdravotnictví veškerého
smutek snad až jímá,
člověk se chce dobrat svého,
není cesta přímá.
Kožní problém atypický.
Tu v ordinační době
lékaři volá jako vždycky,
nezvedne mobil sobě,
ač jím recept poslat může,
jednoduše vše vyřešit,
své by dostala hned kůže,
člověk mohl v klidu žít.
Mast ta volně není k mání,
recept je vždy potřeba,
bylo by to k pousmání,
by včasná byla úleva.
Lázně ty prý napsat nelze
bez potvrzení o zdraví.
Na co tam však člověk leze,
než aby se uzdravil?
Nesplňuje věk sedmdesát,
přesto prý souhlas interny,
nemá o tom diskutovat,
nemá být moc dotěrný.