Ilustrační foto :pixabay. com

Když v Plzni v létě pršelo

5. 8. 2020

Je to více, jak půl století. Dnešní deštivé počasí mně navodilo atmosféru a také vzpomínku na letní story, kterou jsem prožila v právě tak deštivý den, jaký je ten dnešní, jen s tím rozdílem, že tenkrát bylo daleko tepleji, a déšť byl více přínosem, než obtížným elementem.

Můj příběh

Autor: Jitka Chodorová

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 5.8.2020 18:29

Jitko, to je moc hezká vzpomínka. Taková se nezapomíná. :-)

Alena Várošová 5.8.2020 18:14

Jitko,to tě muselo pěkně zasáhnout ten el.proud,když si na tuto historku ještě pamatuješ.Hezké,romantika v dešti nikdy nezklame,viď?

Martina Růžičková 5.8.2020 17:45

Romantická vzpomínka :-). Co když byl tak rozrušený, že se představit prostě zapomněl a pak už to nemohl napravit?

Jan Zelenka 5.8.2020 17:29

Pěkná vzpomínka, Jitko. Moc rád bych se do Plzně ještě podíval. určitě víš, proč. Snad se mi to ještě povede.

Dana Puchalská 5.8.2020 17:15

To je krásná vzpomínka. Bxl to prostě tramvajový donšajn. :-) :-) :-)

Daniela Řeřichová 5.8.2020 14:41

Moc pěkně a dramaticky napsaný článek s nádechem nostalgie a romantiky. Já jsem se s jedním klukem seznámila v první ranní tramvaji a máme spolu dvě děti a dvě vnoučata.

Zuzana Pivcová 5.8.2020 14:12

Pro mladé lidi je něco takového tajemné a dobrodružné, také jsem se kdysi nárazově s někým bavila. Dnes bych se asi s cizím vrstevníkem takhle neprocházela. :-D

Marie Měchurová 5.8.2020 13:46

Tomu se říká kouzlo okamžiku. Byl to asi hodně silný zážitek, když se i o tolika letech vrací. Možná, že byl zadaný, a potom ho určitě hodně mrzelo, že ujel.

Zdenka Soukupová 5.8.2020 12:36

Jitko, milá vzpomínka. Já byla tak zvědavá, jak to s Vámi a s klukem dopadne, a ono nic. Jestlipak on na to taky tak vzpomíná?

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá