A zachvěla se země

Obloha bez mraků,
když touha ještě spala,
hodina zázraků,
kterou jsem nepozvala,
pak láska klekla si
a vztáhla ruce ke mně,
blýsklo se na časy
a zachvěla se země.

Dobyté území,
kde cit se v křeči svíjí,
samota vězení,
osud nám nepromíjí,
objetí ve spánku
už živou vodou není,
pár kapek ve džbánku
a hořké probuzení.

Více už nemáme
a touha žízní hyne,
jen, když se potkáme,
vzpomínka z dáli kyne,
jsi fata morgána
a v duši plno zmatků,
má láska skrývaná
tančí jak na podpatku.