Kromě Prahy se jedná o okresy Beroun, Kladno, Kolín, Praha-východ a Uherské Hradiště. Za pátek přibylo 1447 případů onemocnění Civid-19, což je další rekord. Počet hospitalizovaných lidí stoupl na 264.
Do zeleného stupně pohotovosti se nově zabarvil okres Benešov, Kutná hora, Mladá Boleslav, Nymburk, Rakovník, České Budějovice, Český Krumlov, Písek, Strakonice, Tábor, Plzeň-město, Plzeň-jih, Rokycany, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Litoměřice, Louny, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Hradec Králové, Náchod, Trutnov, Chrudim, Pardubice, Svitavy, Jihlava, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou, Brno-město, Brno-venkov, Olomouc, Prostějov. Přidaly se tak k okresům Hodonín, Praha-západ, Třebíč, Blansko, Příbram nebo Mělník, které byly v zeleném stupni pohotovosti už dříve. V okresech, které se dostaly do oranžového stupně pohotovosti, budou hygienici na situaci reagovat a přijmou opatření. Od pondělí 14. září zde dojde k omezení otevírací doby stravovacích zařízení od půlnoci do šesté hodiny ranní.
„Nejzatíženějšími regiony jsou Praha a Středočeský kraj, kde se objevuje počátek komunitního šíření. Ohniska nákazy evidujeme také v ostatních regionech, kde jsou však zdroje nákazy dohledatelné a virus se tedy nešíří komunitně. V této chvíli je nejdůležitější individuální zodpovědnost každého z nás. Všichni bychom měli dodržovat zejména pravidlo 3R – mýt si ruce, dodržovat rozestupy a nosit roušky ve vnitřních prostorách,“ popisuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Vysoký počet diagnostikovaných koresponduje s velkým objemem prováděných testů a samozřejmě odráží šíření nemoci v populaci. Denní objem realizovaných testů dosahuje v pracovních dnech 15 000. „Nárůst počtu pozitivně diagnostikovaných osob se týká většiny okresů ČR, nejde již o omezený počet jasně popsaných klastrů nebo ohnisek nákazy. Nicméně stále jde ve většině okresů ČR o záchyty sporadické, ojedinělé, negenerující nebezpečné a meziregionální klastry. Celkové reprodukční číslo kalkulované pro celou populaci ČR je rovno 1,35 (95% interval spolehlivosti: 1,32 – 1,38). Stále jde tedy o kontrolované šíření nemoci, lineární, nikoli exponenciální,“ vysvětluje situaci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek s tím, že i nadále pozitivní zprávou je, že plošně nedochází k zásahu zranitelných skupin obyvatel, např. podíl nově diagnostikovaných osob ve věku 65+ tvoří cca 10 % celkových nárůstů, u kategorie 75+ je to méně než 5 %. Většina nově diagnostikovaných pacientů jsou bezpříznakoví, nebo jen s lehkým průběhem onemocnění.
„Nejvíce rizikové jsou nadále hromadné akce a další společenské a soukromé akce s vyšší kumulací osob na jednom místě. Zde pozorujeme nejvíce případů. Apeluji proto na všechny občany, aby zvážili návštěvu těchto akcí a dodržovali základní hygienická pravidla. Nejhorší situace je nyní v Praze, kde s pomocí lékařských fakult a Armády ČR posilujeme personální kapacity Hygienické stanice hl. města Prahy. Operativně také reagujeme na počty indikovaných osob k testu a zájem ze strany samoplátců o odběry a navyšujeme kapacity odběrových míst,“ uvádí hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.
Částečně narůstají celkové počty hospitalizovaných a počty pacientů vyžadující péči na JIP, nejde však o plošný rizikový jev. Mortalita je velmi nízká a většina nově diagnostikovaných případů je bezpříznaková nebo jen s lehkým průběhem. Nedochází k významnému vlivu na veřejné zdraví, zátěž systému intenzivní péče je nízká. „Kapacity v nemocnicích mají velkou rezervu a jsou dostačující pro aktuální vývoj nákazy v ČR. Celková kapacita lůžek (včetně lůžek intenzivní péče) je dostačující a nemocniční segment ČR je připraven zvládnout násobně vyšší počet hospitalizovaných pacientů i s těžkým průběhem, než je aktuální počet. Stav lůžek je průběžně monitorován a vyhodnocován, celý systém je nastaven na včasnou detekci rizikového vývoje epidemiologické situace a přijetí nezbytných opatření k udržení dostupnosti péče. Na úrovni krajů je zdravotní péče pro COVID pacienty koordinována tzv. krajskými koordinátory intenzivní péče,“ doplňuje vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.
Nejvýznamnějším lokálním ohniskem je i nadále Praha. Pozitivní záchyty v hlavním městě tvoří 23 – 26 % v celé České republice. Nárůsty nových případů v Praze činí za poslední týden denně průměrně 210, na 100 tisíc obyvatel je to za posledních 14 dní asi 170 pozitivních případů. Nadále platí, že z větší části jsou případy zaznamenávány u mladší a střední generace, s převážně bezpříznakovým nebo mírným průběhem onemocnění. V celkovém počtu přibývá počet případů ve zranitelných skupinách obyvatel, ale procentuálně se stále drží v podílů 7 % všech případů. U případů, kde je objasněn zdroj nákazy je nejčastěji zjištěna souvislost s výskytem v rodinně nebo na pracovišti, či s návštěvou společenských akcí (svatby, rodinné oslavy a setkání) a s výskytem ve sportovních klubech, a to jak profesionálních, tak i amatérských (hokej, fotbal). Se začátkem školního roku jsou ve větší míře hlášeny případy ve školských zařízeních, a to jak u studentů, tak i u pedagogického sboru, což je však také očekávaný jev, jenž není odlišný od situaci v jiných evropských zemích. Nadále je pozorován záchyt u zahraničních pracovníků případně zahraničních turistů (samoplátců) nebo u osob navracejících se ze zahraničí. Z celkového pohledu na situaci na území Hlavního města Prahy lze konstatovat, že případy nejsou koncentrovány do významnějších clusterů a nevznikají tudíž významná ohniska, nýbrž se jedná primárně o případy diagnostikované u epidemiologicky významných kontaktů již potvrzených případů.
Jako reakci na vyšší počty nakažených zavedlo Ministerstvo zdravotnictví povinné nošení roušek ve vnitřních prostorách mimo bydliště, které až na výjimky platí od 10. září pro celou Českou republiku. Platí také celostátní povinnost nosit ochranné prostředky v prostředcích veřejné dopravy. Roušky jsou základní preventivní opatření nejen v souvislosti s COVID-19, ale také v souvislosti s blížícím se obdobím respiračních onemocnění.
