Foto: autorka

Jmenuji se Albert VII.

25. 9. 2020

Můj příběh

Autor: Jitka Chodorová

Hodnocení:

(5.2 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Vávrová 25.9.2020 15:24

Ahoj Albíku, dík za zprávičky z vašeho dvorečka, to jsem si zas početla. Ale že ty jsi pěkný číslo, viď, takhle si to pošpatnit. Já bych se tě asi už pak taky bála, kdybys mě kous! Tak se polepši a moc pozdravuj babi Jitu a celou svou smečku a zase nám napiš. Haf!

Jana Šenbergerová 25.9.2020 14:24

Jak já ti, Alberte, rozumím, i když nejsem pejskařka! Přeji tobě i všem, které máš rád, aby vám bylo spolu co nejlíp.

Marie 00000 25.9.2020 14:13

Lumpárna mu kouká z očí - ale i tak je milý. Takové psy mám ráda.

Zuzana Pivcová 25.9.2020 13:08

Albíkovi kouká z očí, že je to rošťák. No, a ty mordy, to už má v genech. Jezevčík naší známé taky odrovnal dvě slepice a kočky bychom před ním nevypustily ani za nic. Tak přeji Albíkovi, ať má samé pěkné historky k vyprávění.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková