Kouzlo časů minulých: Mejdličko
Foto: archiv autorky

Kouzlo časů minulých: Mejdličko

1. 10. 2020

Je zajímavé, že první mě napadne mejdlíčko. Ano, vy starší ho také určitě pamatujete. Byl to vlastně surový cukr, obarvený a ochucený. Dědeček tento surový cukr dával včelám, ale ten byl opravdu surový.

Mejdlíčka byla platíčka asi po pěti kouscích a měla barvu bílou, žlutou a růžovou. Mejdlíčka byla levná, a proto pro děti docela dostupná. Rozplývala se na jazyku. Proč se už nevyrábějí, nevím. Pak bylo také kouzelné chodit  každou neděli na pohádky do kina Vzlet. Bylo to promítání pro děti, a pokud chtěli mít rodiče chvilku klidu, tak nás tam posílali.

Dostaly jsme pár drobných na lístek a ještě na ty dobroty. Také si vzpomínám na bonbony fialky, které po fialkách opravdu voněly a byly úžasné. V kině jsme si také ještě mohly koupit eskymo.

No, jsou to vzpomínky sice mlsné, ale prostě mě  napadly. Kouzelné bylo pro děti hodně věcí, třeba sáňkování za kostelem, protože ještě býval sníh, hraní si na kraji chodníku takovou hru se sklíčky. Maminky se nebály, že nás něco přejede, protože tehdy aut jezdilo hodně málo.

Povinné nedělní procházky Prahou, ale ty už tak kouzelné nebyly. Maminka nás s bráchou nastrojila nedělně, tehdy se ještě šaty dělily na nedělní a všední, a vyrazili jsme jako šťastná rodina na procházku. Protože se tehdy látky vyráběly kousavé a snad byly vyráběné z kopřiv, tak jsme s bráchou nejprve ječeli, že si to neoblékneme, protože to kouše. No, byly to asi pro rodiče nervy, ale nakonec byly přece jen procházky Prahou krásné.

Pak bylo také hezké, že jsme společně snídali, obědvali i večeřeli u jednoho stolu. Dnes už to nefunguje a každý si jídlo odnáší buď k televizi, k počítači, nebo při jídle píše SMS. Jo, bylo těch chvilek hodně, ale čas se změnil.. Naše děti budou mít vzpomínky asi jiné, ale myslím, že už nebudou tak milé a romantické. Romantika totiž ze vztahů mizí.

Kde jsou ty naše namlouvající procházky s klukem, držení za ručičku a opatrné líbnutí..

Naše kouzla časů minulých jsou opravdu minulá, nenáročná a krásná. Přibližuji vám jenom takové malé střípky, ale bylo v nich opravdové kouzlo.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Šimková
Naděždo opravdu se mnou souhlasit nemusíte. Jsou to přece jenom moje vzpomínky.
Hana Rypáčková
Mejdlíčka nás rozdělují. Taky jsem je ráda neměla. Ale meruňkovou dřeň v papírové krabici. Sestra milovala cukrkandl a atlasky, já jen karamely.. My zase měli doma černé hodinky při svíčce, když nešel proud a žebronily jsme se sestrou o povídání, co bylo, když rodiče byli malí. Hezké vzpomínání..
Dana Puchalská
Já zase milovala atlasky, sisinky, šumák ve tvaru kostičky, žužu... Takové vzpomínání na dětství se mi líbí. A procházky v ulicích Prahy jsem absolvovat prostě musela, nedalo se nic dělat. A někdy byly zajímavé. Ovšem až na ty strašné modely, které jsem si pokaždé musela obléci, ikdyž jsem protestovala.
Hana Čadová
Mejdlíčka jsem ráda neměla. Žádná chuť. Fialky, pendrek, pitíčko s brčkem, eskymo to jsem měla ráda.
Zuzana Pivcová
Vzpomínám, i na ty dobroty, myslím, že o něčem se tu zmiňovala i má sestra, protože vím, že jsme chodily loni v létě po krámu Jednota v Týně a dělaly jsme nějaké záběry na retro výrobky. Bylo tam i žužu nebo snad i fialky, už nevím. Vzpomínání na dětství v tomto případě nebolí. Ale společné stolování? Náš tatínek už byl nemocný a mnohdy s námi nejedl..... Díky, Hani.
Hana Nováková
Hanko, krásné vzpomínání, mejdlíčka, co jsem se jich namlsala. Článek není jen krásným vzpomínáím, ale při čtení krásně zahřál u srdce.
Jana Petlachová
Mejdlíčka pamatuju a taky šumavské jahůdky, ty mi vždycky dávala babička. Procházky na vesnici se nekonaly, leda tak na pole nebo do kravína. :-) Ale chodili jsme pást krávy a kozy, holky a kluci různého věku, to bylo fajn. Opékali jsme buřty, brambory, mastili karty ... Kolikrát naši zvířecí svěřenci přišli domů dřív než my. :-)
Věra Ježková
Hani, děkuji za vzpomínku. Mejdlíčka jsem měla moc ráda. Chodila jsem si pro ně do konzumu u nás v domě. Taky pro pendrek. :-)
Jitka Chodorová
Ano Hani, tak nějak vypadalo naše dětství a mládí. Já měla nejraději fialky a eskymo, nemusela jsem mejdlíčko a pendrek, ale taky jsem ochutnala s ostatními. S rodiči na procházku po Plzni se chodilo, ale i za město do přírody, společné stolování, zvláště nedělní oběd, bylo samozřejmostí. S klukama to bylo tak, jak píšeš, prostě to byly prima časy. Děkuji za Tvé vzpomínky.
Daniela Řeřichová
Hezké vzpomínání. Každá generace je v něčem odlišná a je to tak dobře. Jen myslím, že dnešní tři-čtyřicátníci jsou ošizeni o tu soudržnost, pospolitost, debaty, vášnivé - ale neurážející - diskuse ke společnému tématu a ideálům. Trochu mi chybí dialog, spíš se setkávám s monologem.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.