Za svůj život toho člověk ztratí, ale i najde hodně. Ztrácíme přátele, své blízké, své domácí mazlíčky. Na druhou stranu, aby byla dodržena rovnováha, spoustu toho nacházíme a objevujeme. Nebudu vypisovat, co nacházíme, protože u každého jedince je to jinak, jediné, co máme všichni společné, je láska a to láska ke komukoliv a k čemukoliv.
Tak, teď jsem si dovolila trochu filozofování a zkusím použít humor. Proč jsem příspěvek nazvala Ztráty a nálezy, hned vysvětlím. Co člověk taky může ztratit, je peněženka. Ano, tuto věc, která je pro mnoho z nás moc důležitá, pro mě taky, jsem ve středu ztratila. Stalo se to podruhé v mém dlouhém životě. A přišla jsem na to ve čtvrtek, když jsme se s dcerou chystaly jet utrácet. Jak to tedy bylo. Vzala jsem si kabelku, dávala jsem do ní mobil a něco jsem v ní hledala, a jak tak v ní štrachám, něco mi chybí. Ano, peněženka, hádáte správně. V tu chvíli jsem myslela, že mě klepne pepka. Polilo mě horko a zařvala jsem, že šrajtofle je pryč. Dcera mi říká, ať neblbnu, že se najde. V mozku se mi roztočila kolečka a já vyjmenovávala, kde jsem ve středu byla. Takže jsem zavolala do lékárny, ta byla poslední, a nic, manžel, který odjel na veterinu pro léky, se díval v autě a nic, v ulici, kde se nachází lékárna, taky nic, bezdomovců v parčíku jsem se z obavy ptát nešla. Fakt se mi chtělo brečet. Naštěstí tam nenosím doklady, důležitá byla jen platební karta, tak, babo, raď. Neradila baba, ale dcera, bankovní Helpdesk a trocha zklidnění.
Nebudu to déle protahovat. Nákup v Möbelixu, Tamdě a Kauflandu se uskutečnil, naše hodná dcera mě finančně založila, nechala jsem zablokovat svou platební kartu, a jely jsme domů. Po cestě jsme se dohodly, že si vezmeme klíče od našeho auta a pro jistotu to tam ještě prohlédneme. Když ho Terka otevřela, zavolala na mě, že to musím vidět. No a já viděla, mezi předními sedačkami na otvoru pro pití trůnila moje milovaná peněženka. Nevěřila jsem svým očím, manžel mi tvrdil, že to auto prohlédl důkladně. Když jsem mu ji doma ukázala, nevěřil svým očím on. Ani jsem mu nevynadala, nějak to nešlo.
Radost z nálezu nejcennější věci v mé kabelce pochopí jen ten, kdo to také zažil. Proto jsem tomu dala tento název. Pokud se to bude někomu zdát přízemní, je to jeho věc, já pozemskými statky nepohrdám. Za několik dní mi přijde nová karta, zatím budu utrácet s kartou manžela. Přeji všem hezký a méně uplakaný podzim.