Zavírají se farmářské trhy, na kterých se neprodávají farmářské produkty. V supermarketu si lidé mohou houfně nakoupit cokoli. Obchody s domácími potřebami jsou otevřeníé, ale ne ty s koberci. Všichni by měli zůstat na home office, vyjma těch, kteří do práce opravdu musí...
Jen z tohoto malého výčtu opatření s desítkami výjimek je vidět, že vláda tápe. Že už neví, jaké zbraně v boji proti čínskému viru použít. A tak i vždy bezchybný premiér Babiš se omlouvá občanům a prosí je, aby ho konečně začali brát vážně a dodržovali bezpečnostní opatření.
Proč ale, proboha, už dávno v televizi neběží kampaň, která každý večer lidem vtouká do hlavy, jak je důležité být v této době zdopovědný, solidární k ostatním lidem a hlavně ke zdravotníkům, kteří padají na hubu, a kvůli odmítačům roušek a různým techtle mechtle srocovačům umírají stovky lidí?
Před lety nás herec Roman Zach prostřednictvím televizních spotů dennodenně učil poznávat internet. Pak nám dva roky každý den Otakar Brousek mladší vysvětloval, že se na tu naši starou bednu nebudeme moci kvůli DVB-T2koukat bez set-top-box. Také díky reklamám víme, jak skvělé úroky mají banky a kdo nám půjčí peníze, když nám už ani banka nevěří. (Takže se půl národa zadlužilo tak, že teď neví, jak to bude splácet).
V tuto krizovou dobu by se měly všechny ty banky a nebankovní instituce složit a dát na stůl balík peněz na televizní spoty, které každý večer budou lidem říkat, jak se mají chovat, ukazovat obrázky z nemocnic, natáčet rozhovory s lidmi, kteří koronavirus prodělali a ví, o čem to je. Prostě přesvědčovat, že už dávno v Česku skončila legrace.
Možná, že by taková kampaň - třeba s Čtvrtníčkem a Koptou, kteří koronavirus prodělali - zabrala více, než prosby premiéra a ministrů, kterým občané přestali věřit.