Rodná řeč

Děkuji za zajímavou úvahu o českém jazyce. Říká se, že zvláště bohatou slovní zásobou vynikal spisovatel Karel Čapek.

Tu nejdelší větu vymyslel můj syn a ještě věty delší.

Věro, děkuji za komentář, hned se pozná odborník, který v dobrém poopraví laika. Děkuji i za drobné rady, které zajisté vy dobře znáte, pro mě až tak neznámé.

Hani, velmi jste potěšila mou lingvistickou dušičku. V zaměstnání jsem napsala několik odborných článků na téma „angličtina jako lingua franca“. Tedy proti stálému pronikání angličtiny do jiných jazyků, zejména češtiny. Velice to nemám ráda. Někdy je nutné výraz převzít s novým předmětem, jevem. Většinou jde ale o módu, o snahu být „in“; mezi odborníky i laiky, v běžném životě. Mám jen malou poznámku: „Ř“ je obtížné, ale nepodstatné – je spousta Čechů, kteří ho nedokáží vyslovit správně. „Š“ mají ve výslovnosti i jiné jazyky, jen ho jinak píší. Některé uvedené „hrátky“ znám. Viděla jste můj poslední příspěvek v Líbí? Je tam věta ještě delší. :-)

Čeština je krásná řeč a i mně vadí jak se mění. Děkuji za pěkný článek.

Dano, to mi připadá, jako bych četla o sobě, akorát, že mně bylo "teprve" přes 40. Vyprávěla jsem to kdysi v příspěvku Mé léto s Angličanem. :-D

Dobře napsáno . Pro zamyšlení a trochu pro rozptýlení. Máte naprostou pravdu, že mladí používají hodně výrazů převzatých z angličtiny. Vidím to všude okolo sebe. Pamatuju, jak jsem se já původně němčinářka teprve v padesáti začala intenzívně učit angličtinu. Abych alespoň mohla písemnou formou komunikovat se zahraničními firmami. Hrozně mi totiž vadilo, že zaměstnanci bez znalosti věci na mne koukali zpatra, že se neumím se zákazníky domluvit. A tak jsem zaťala zuby a šla do toho. No, upřímně řečeno, jak rychle jsem to našprtala, tak rychle to zapomínám.

Naše řeč je těžká, ale krásná, má pěknou slovní i větnou intonaci, je libozvučná. Má širokou slovní zásobu, mnoho synonym, zvukomalebnost. Neměnila bych. Děkuji.