Kamila Moučková v roce 1968 z televizní obrazovky ohlásila okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy, později vzpomínala, že ten den za ní stáli dva sovětští vojáci a mířili jí samopalem na záda. Posléze armáda vypnula vysílač a Moučkovou ze studia vojáci odvedli.
Přesto, že do vysílání nemohla, lidé na její hlas nezapomněli, měli ho v paměti z Pražského jara, stejně jako její odvahu, s jakou ohlásila v televizi 21. srpna 1968 počátek okupace Československa spojeneckými armádami. Podílela se i na ilegálním protiokupačním vysílání televize a rozhlasu. Po listopadu 1989 se vrátila ke zpravodajství a řadu let hlásila zprávy v pražské Svobodné Evropě. V televizi se divákům připomněla moderováním pořadu pro seniory Barvy života.
"Odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost jsou atributy, které by měl každý normální člověk mít. Každý z nás je ale jinak silný. To není ani privilegium, ani méněcennost, s tím jsme přišli na svět. A tak neodsuzujme ty slabší. Nemohou za to, že takoví jsou. Já jsem silný člověk, a tak si toho celý život nakládám hodně," uvedla Kamila Moučková při předávání ceny Arnošta Lustiga v roce 2012.
V roce 2013 obdržela od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy.
