Byli jsme zvyklí navštívit Moravské divadlo v Olomouci jednou či dvakrát v roce, taky jsme nikdy neopomněli jít se podívat na představení ochotnická, ta mám moc rád. Ani hudbu neodmítáme, a tak nějaký ten koncert si ujít nenecháme. Proto jsme, potěšeni, loni přebírali dárek od dcery. Poukaz na vstupenky do olomouckého divadla. Vybrali jsme si jedno z březnových představení. Bylo zrušeno pro korunní virus v souboru. Vyberte si náhradní představení na podzim! Těšíme se na září, ale zase se nehraje. Nový termín je v listopadu. Ovšem stále diváci do divadla nemohou! Bude se hrát příští rok? Nebo dožijeme bez kultury? To se zatím nedá odhadnout.
Tak co nám teď zbývá? Jen otevřít rodinnou kroniku a potěšit se vzpomínkou na to, čím jsme se těšili před touto dobou, kdy nám vládne Koronavirus. A tu jsem objevil i zmínku o představení, na něž jsme se před lety vypravili:
Už se nemůžeme dočkat objednaného Netopýra. Tedy známé operety Johanna Strausse. Pojedeme ve čtvrtek. Jenže! V úterý nám přišel mail, že Netopýr nebude. Hraje se místo něj opereta Franze Lehára - Paganini. Ale to nám přece vůbec nevadí! Dobrý bude i ten.
Jedeme autem, které odstavíme za divadlem, za šedesát korun. Hned navrhnu levnější řešení: Zaparkujeme zadarmo u Tržnice a tu jednu zastávku dojedeme tramvají. Jízdné tam a zpět přijde na korun padesát šest! Tak se zasmějeme a chvátáme do divadla.
Než usednu vedle manželky, neodolám a jdu nahlédnout do orchestru, kde už se připravují muzikanti. Opona, a je tu první jednání. To mi ale přináší jakési zklamání! Kde jsou známé Lehárovy melodie? Také libreto je poněkud vážné, málo operetní. Dílu chybí lehkost a vtip. Ovšem to je jen mou neznalostí! Jak později zjišťuji, Lehár ve svém pozdějším období chtěl operetní žánr přiblížit opeře a tomu odpovídá i výběr témat, stavba děje či nedořečený konec.
Je tu druhé jednání a s ním konečně i Franz Lehár! Teď jsme zahrnuti známými melodiemi. Krásná píseň Vás všechny jsem líbal rád ..., Nikde v světě celičkém ... a ještě jedna!, a navrch půvabný lehounký valčík, se stejně lehkými čtyřmi páry tanečníků ... Z orchestřiště tryskají girlandy ostře svítivých tónů fléten, k nim kontrast přinášejí sametově hebké hloubky fagotů, jasné cinkání trianglu nad tlukotem tympánů, vše podepřeno temnými violoncelly a skupinou houslí, jež kupředu pohání bručivý kontrabas. Občas drobné sólo s překrásným hlasem hoboje, zurčící klarinety, v nádherném souzvuku se ozývají lesní rohy ... To je krása!
I když se mi zdálo, že mi ke spokojenosti cosi chybí, vše zapomenuto. Druhé i třetí jednání jsou lepší toho prvního a výtečná hra orchestru je znamenitým příspěvkem ke skvělému prožitku dnešního večera. Pro takovéto chvíle stojí za to vypravit se z domova!
Strávili jsme pěkný večer, potěšili se úžasnou hudbou, a domů se vracíme spokojeni a snad i kulturně zušlechtěni. A nezbývá nám, než doufat v lepší časy, kdy se bude moci do divadla či koncertního sálu, aby se v kronice mohla objevit zase nějaká zmínka o podobném večeru.
