Vánoční příběh o rodinném štěstí
FOTO: autorka

Vánoční příběh o rodinném štěstí

18. 12. 2020

Je předvánoční doba, doba Adventu a to je ten čas, kdy se více než jindy vzpomíná na naše milé, kteří již nejsou mezi námi. Vzpomínám na moji babičku a dědu, s kterými jsem  bydlela od svého narození i s mojí maminkou.

Vlastního otce jsem nikdy nepoznala. Babička byla Němka a pro mě moje nejmilejší Oma. Dědeček byl Čech, nesmírně dobrotivý člověk, a když nám komunisté zabrali barák a vyhnali nás, měl na starosti tři ženské. Omu, maminku a malé děvčátko. Naštěstí se nás ujal známý a ubytoval nás ve svém domě, kde žil se svojí matkou.

A tak jsme měli kde bydlet, sice bez koupelny, necky byly v prádelně na dvoře a splachovací WC na chodbě, které spolehlivě zamrzávalo přes zimu. Dnes se lidé chodí otužovat do studených řek, my měli otužování celoroční.

Oma s dědou byli ve dvou místnostech, ale dokázali vytvořit tak nádherné vánoce i z toho mála, co měli. Oma balila do staniolu oříšky, které věšela spolu s domácí čokoládou a míšenskými jablíčky na stromek. Na stromku obyčejné svíčky, ale celý zářil, když svíčky hořely. A těch dobrot, co Oma napekla a navařila. Obyčejná kamna na železných nožkách, ale z trouby se linula tak slastná vůně pečeného masa, že jsme se nemohli dočkat, až se octne na talíři. Jediné, co mi nechutnalo, byl kapr na černo se sladkou omáčkou.

Babička měla takový krásný stříbrný košíček a vždycky na vánoce přinesla ze sklepa koprčky, na které jsem na podzim chodila s dědou. Na vánoce tyhle hrušky byly jako máslo. A to ohromné těšení na dárky a zároveň očekávání, jak se jim budou líbit i moje malé dárečky. Samozřejmě nikde nemohly chybět svíčky, večerní moditba, babička byla věřící a spolu s dědou jsme ji doprovázeli do kostela na mše a tak tomu bylo i na Štědré večery. 

Když odešla moje milovaná Oma, měla moje patnáctiletá dušička veliký žal, ale děda zažil ještě i mého prvorozeného syna. Na oba moje prarodiče myslím s velikou láskou. Dali mi do života mnoho. Mnoho lásky, vlídnosti, skromnosti a úcty k druhému člověku. Jsem šťastná a vděčná za ten čas, který jsem s nimi mohla prožít. Moji milí, jistě je Vám oběma moc dobře v nebíčku.

Je až neuvěřitelné, že uplynulo již tolik času, tolik let, nechce se mi ani věřit, že z té malé holčičky  je dnes již dost staré děvče, které se tu vyznává ze své velké lásky k Omě a dědečkovi se slzami v očích. Na konci cesty každého z nás nastává rozloučení a kdo ví, snad i nový začátek. Vím, že Láska je pořád s námi, ta neodchází, ta tu zůstává navěky! 

Hodnocení:
(5.1 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libuše Křapová
Soňo :-) Máš krásné vzpomínky :-)
Jana Hošková
Časy i lidi se mění, ale to zásadní pořád zůstává. A já jen doufám, že i na mne budou jednou má vnoučata tak hezky vzpomínat, Soňo, jako jsi to napsala ty...dnes jsme i s dědou s našimi dvěma hrála v parku mezi stromy Škatulata, hejbejte se, řvaly nadšením a kolemjdoucí si určitě mysleli, co to ty chudinky mají za potrhlou babičku :-))
Dana Divišová
Soňo, to je tak krásný článek, takové krásné vyznání babičce a dědovi. Tu dobu mám ve vzpomínkách také. Taky nám komunisti zabrali dům. Bydleli jsme čtyři v 1+1, babička s dědou na společné chodbě taky tak, na stejné chodbě byl i byt s přidělenými nájemníky od výboru, obchod v přízemí zabral Pramen. Na chodbě WC a umyvadlo s vodou, která v zimě občas zamrzla. Na Štědrý večer jsme večeřeli společně, nejdřív byla modlitba, pak večeře. Taky na tu dobu ráda vzpomínám. Krásné svátky.
Alena Tollarová
Napsala jsi, Soňo, krásnou vzpomínku na své prarodiče. Oni jistě tam nahoře vědí, že na ně vzpomínáš s láskou. Já jsem bohužel ani jednu babičku ani jednoho dědu nepoznala, všichni odešli příliš, příliš brzy.
Soňa Prachfeldová
Moc vám děkuji a přeji příjemné prožití svátků vánočních.
Věra Ježková
Soni, děkuji ti za hezký, sladkobolný příběh. Hezké Vánoce tobě a tvým blízkým.
Martina Růžičková
Krásně napsáno :-).
Alena Várošová
Soni,milé vyznání těm,kteříí tu nejsou mezi námi. To co oni ti dali vracíš svým dětem a vnoučatům.
Jan Zelenka
Moc pěkná vzpomínka, Soňo.
Irena Mertová
Krásné, milé povídání :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.