Mé obrázky Paříže
Foto: autorka

Mé obrázky Paříže

5. 2. 2021

Paříž jsme navštívili v roce 2005 a já od té doby pořád doufala, že se tam jednou ještě vrátím – zatím se to nepodařilo. Přijeli jsme tam tenkrát na podzim a počasí nám moc nepřálo, bylo zataženo a mrholilo. I tak nám zůstaly krásné vzpomínky díky fotografiím a zážitkům, které se nezapomínají. A tak se o ně s vámi hodlám podělit.

Já jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít hned v den příjezdu noční prohlídku Louvru a jak jinak – musela jsem zamířit nejdřív do oddělení mých oblíbených starověkých civilizací. Bylo to tajemné a napínavé, procházet liduprázdnými zšeřelými chodbami a sály mezi egyptskými sarkofágy a památkami dovezenými z dnešního Iráku. Poté, co tam po několika letech začala válka a ničení památek nedozírné hodnoty, jsem si teď říkala, že vlastně bylo dobře, že se spousta těchto věcí dostala do různých muzeí po Evropě. Vlastně tak byla zachráněna pro budoucí generace.

A tak jsem nahlédla kromě jiného také do tváře krále Aššurbanipala – jediného asyrského krále, který o sobě tvrdil, že umí číst i psát a zasloužil se o vznik knihovny, obsahující nejrůznější eposy, texty, modlitby, zákony, díla lékařská, matematická, astronomická. Jeho knihovna se nacházela v Ninive, skládala se asi z pěti tisíc hliněných tabulek a našla se tam tak známá nádherná díla jako Epos o stvoření světa Enúma Eliš a Epos o Gilgamešovi.

Ruiny města Ninive leží v současném Mosulu, kde se vedly nejtvrdší boje. Moc by mne zajímalo, co vlastně z této unikátní knihovny zbylo, vědci a archeologové prý hájili tyto památky ze všech sil, mnohdy i za cenu vlastního života…

Dalším unikátem je Lví brána z Babylonu – tedy tady pouze její kus.

Paříží jsme jezdili autobusem, proto některá fota jsou trochu rozmazaná. Na proslulý hřbitov Per Lachaise jsme dojeli metrem a stálo to za to. Jsou tam pochovány téměř všechny význačné osobnosti. Mne fascinoval pomník Oscaru Wildovi, který byl celý opusinkovaný – viz foto. Protože na něm návštěvníci tak řádili a zřízenci ho museli neustále omývat, nakonec ho prý později ohradili, aby k němu zamezili přístup.

Další den jsme pokračovali do Versailles (fotky zahrad jsem už zde prezentovala dříve v článku Podzimní Versailles), tak jsem jich sem dala jen pár.

Nezapomenutelná byla i noční projížďka po Seině. Vidět rozsvícenou Eiffelovku, proplouvat kolem nasvícených budov, to bylo něco tak kouzelného, jako kdybyste  se ocitli v nějaké pohádce!

Samozřejmě jsme nesměli zapomenout na Invalidovnu a hrob Napoleona. Dovnitř se mi ani nechtělo, pořád mám totiž pocit, že tohoto pána není potřeba oslavovat, má na svědomí příliš mnoho životů. Ale Francouzi mají asi jiný názor.

A když už jste v Paříži, musíte zkrátka i na Sacre Ceur, Moulin Rouge, vidět, kde stojí Olympia, kde vystupovala Edith Piaf a řada dalších umělců a samozřejmě se projít po Montmartru, místu malířů. La Defénse mne nenadchlo, Eiffelovku jsme viděli hned po příjezdu, když jsme dorazili autobusem a zrovna byl už večer a pršelo. A teď mám vlastně historickou fotku chrámu Notre Dame ještě se dvěma věžemi…

Za ty víkendové dny, které jsme tam strávili, to byla poměrně slušná honička, když jsme chtěli všechno stihnout, takže jsme si ani nestačili někde posedět v kavárničce a sledovat jen tak cvrkot na ulici. Takže příště, jestli bude nějaké příště, to musíme napravit.

 

 

cestování Francie Paříž
Hodnocení:
(4.7 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Václav Soukup
Tam někde na té náplavce v úvodní fotografii jsem při první soukromé návštěvě poobědval naši májku, 3 tvrdé rohlíky a zapil to kohoutkovou vodou. Později jsem tam byl asi 50x s lůžkovým vozem a ztratil jsem o Paříži a jejich obyvatelích mnoho iluzí. Přehnaná hrdost, naprostá neochota mluvit jinak než francouzsky, arogatnost arabských číšníků apod. Naše Praha je mnohem krásnější, což mně potvrdili turisté z celého světa !
Jana Šenbergerová
Byla jsem tam jednou, vzhledem k rozlehlosti Paříže zanedbatelně krátce. Neměla jsem fotoaparát, takže obrázky nosím jen v hlavě. A také dva naprosto protikladné pocity. Pohled z Eiffelovky na úhledné město téměř bez věží a vysokých staveb nastolil v mysli pohodu a klid, zatímco pařížské ulice mě naplňovaly naprostým děsem, kdykoliv jsem musela přejít ulici řvoucí bezpočtem aut a děsivě hlučných motocyklů. Krátký pobyt ve versailleských zahradách pak byl pro tělo i duši příjemným pohlazením. Díky za fotografie míst, která jsem viděla na vlastní oči, i těch, která jsem vidět nestihla.
Marie Měchurová
Paříž miluju. Byli jsme tam 2x - jednou na Prvního máje v průvodu s českou vlajkou. Po druhé jsme spali v malém hotýlku přímo od Sacre Ceur. Nezapomenutelné jsou večerní procházky po Montmatru. Seznámili jsme se tam se slovenským malířem Jožkou Chromým, který pod francouzským pseudonymem prodával obrázky z Paříže - byly na každém rohu. Večer jsem s ním (půl autobusu) seděli v kavárničce a zpívali jsme mu české a slovenské písničky. Dostali jsme všichni obrázky na památku. Děkuju moc za připomenutí pařížské atmosféry.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.