Podle výzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky chodí k praktickému lékaři ženy dvakrát častěji než muži. K některým specialistům chodí dámy ještě častěji, například k zubařům. A tak je v mnoha párech tvořených lidmi vyššího věku slovo zdraví přímo třaskavé téma.
„Moje žena se rozhodla, že si mě uchová co nejdéle a tudíž se o mě stará, jako bych byl malé děcko,“ vypráví jednasedmdesátiletý Boris. „Chápu ji, protože nedávno dvěma jejím přítelkyním zemřeli muži a bylo jasné, že o své zdraví moc nedbali. Ale je to s ní k nevydržení. Každý den mi chce měřit tlak a sama mě objednává na různé preventivní prohlídky. Připadá mi trapné, že vše zařizuje za mě.“
„Musím ho sama objednávat k lékaři, protože by to sám nikdy neudělal,“ vypráví Borisova žena. „Vždy ho objednám a pak ho tam zavedu. Prostě ho tam donutím jít. Taky mu každé ráno nachystám džbán vody s citronem a kontroluju, jestli ho za dopoledne vypil. Ano, kontroluju ho, protože mi na něm záleží a nechci, aby mi umřel.“
„Dovedete si představit, že musíte povinně pít jako malé děcko? Nedávno se mě dokonce zeptala, jestli jsem si umyl zuby. To už bylo fakt moc. Dcery říkají, že to se mnou myslí dobře. Jo, cesta do pekla je vždycky dlážděná dobrými úmysly,“ pokračuje Boris.
V jedné rodině se nedávno manželé pohádali, když se paní zeptala muže, jakou má stolici. „Ona se mě na to fakt ptala, chápete to?“ říká dotyčný. Jeho žena vysvětluje: „No co? Přečetla jsem si zajímavý článek, který se týkal tohoto tématu, tak jsem se zeptala. Teď je naštvaný, ale proč? Že mám zájem o jeho zdraví, že mi na něm záleží?“
Mnoho žen podléhá panice způsobené často opakovanými statistikami. A sice, že muži umírají dříve než ženy, a že v mnoha případech za to může fakt, že méně často chodí na preventivní prohlídky a pokud mají nějaké zdravotní potíže, bagatelizují je a tají je.
Lékaři z britské organizace Fórum pro mužské zdraví zveřejnili výsledky výzkumu, z něhož vyplynulo, že čtyři pětiny mužů odkládají návštěvu lékaře až na chvíli, kdy je jim opravdu hodně špatně. Například, když mají potíže, se kterými by bylo vhodné zajít na urologii, běžně až rok sami sobě namlouvají, že o nic nejde.
Na téma vztahu mužů ke svému zdraví v poslední době proběhlo několik výzkumů. „Pokud bychom sečetli muže, kteří dostatečně pravidelně absolvují všechny preventivní onkologické prohlídky, dostaneme se na pouhá tři procenta mužské populace v České republice,“ uvedla Veronika Vackeová z agentury Millward Brown, která provedla průzkum, podle kterého jsou české ženy v přístupu k preventivním prohlídkám dvakrát zodpovědnější než muži.
O tématu se nyní hodně mluví a mnoha pánům to není zrovna příjemné. Dostávají se do pozic nesvéprávných bytostí, nad kterými pevnou rukou vládnou jejich partnerky, ale nemohou si stěžovat, protože se pak setkají se slovy: „Tak já se o tebe starám, chci pro tebe to nejlepší, protože mi na tobě záleží a ty jsi kvůli tomu ještě protivný, tak to si teda nezasloužím….“
„Můj muž poslední rok obtížně chodil. Tvrdil, že má otlaky, že ho bolí paty. Sousedé říkali, že ho občas viděli sedět na zídce, když šel z obchodu, že prostě nemohl dál. Vyčetla jsem, že by to mohlo souviset s ucpáváním cév. Také tomu napovídalo, že mu byla pořád zima a že byl silný kuřák. Ale on tvrdil, že mu lékařka říká, že je zdravý,“ vypráví sedmdesátiletá Irena. Ovdověla před dvěma lety, poté, co její manžel zemřel na infarkt. Protože zemřel náhle, na ulici, kde ho našli cizí lidé, byla nařízena pitva. A tak se Irena dozvěděla, že měl ucpané cévy, že jeho zdravotní stav nemohl skončit jinak. Praktická lékařka jí řekla, že její muž u ní nebyl dva roky, přestože ho sestra kontaktovala, aby přišel na prevenci. „Mně ovšem tvrdil, že k lékařce chodí. Když jsem s o něj chtěla starat, zuřil. Prý není malé děcko, říkal. Kamarádka má péči o svého manžela v rukách mnohem pevněji. K lékařům ho doprovází, aby měla jistotu, že tam opravdu šel. Léky mu sama dávkuje a hlídá, jestli je bere, jak má. On taky brumlá, nicméně si užívají penze, zatímco já jsem zůstala sama,“ říká Irena.
Takové pečovatelky – ženy ve vyšším věku – mohou být pro jejich partnery buďto obdivuhodné Matky Terezy nebo otravné semetriky, které poklidný život v penzi mění v neustálý stres a hádky.
Na větu „já se o tebe starám, protože mi na tobě záleží,“ je opravdu těžko odpovědět jinak, než: „já vím a děkuji ti za to.“ Jakákoli jiná odpověď vyvolá reakci, kterou asi žádný muž zažívat nechce.
Nicméně ocitnout se v pozici malého dítěte, kterému někdo dávkuje jídlo, pití, léky a doprovází ho k lékaři, asi taky žádný muž nechce. Je dobré počítat s tím, že taková situace ve vyšším věku u mnoha párů nastává.
