Jak přežít dobu zavřených kadeřnictví? Žádné razantní zásahy, chce to zůstat v klidu
FOTO: Pexels

Jak přežít dobu zavřených kadeřnictví? Žádné razantní zásahy, chce to zůstat v klidu

10. 3. 2021

Nedělat razantní změny a vydržet. Pokud možno, vyhnout se domácímu barvení. A nebát se zkusit nechat si vlasy narůst delší než obvykle. To je způsob, jak přežít bez kadeřníků.

Zavřená kadeřnictví nejvíce komplikují život ženám, které mají více či méně šedivých vlasů a kvůli tomu se chodí v pravidelných intervalech barvit. Tedy, většině žen ve věku nad padesát. Ještě přesněji, těm, které považovaly za samozřejmost zajít si co měsíc či dva do kadeřnictví nechat zakamuflovat šedivou pěšinu. Úplně nejhůř jsou na tom dámy, které své šediny zakrývaly výraznými barvami, odlišnými od jejich barvy přirozené. Situace, kdy je uprostřed hlavy měsíc co měsíc širší bílá silnice navazující na sytě vínovou barvu, je opravdu k vzteku.

Kdo se však poučil z jarní vlny pandemie, která nás poprvé naučila žít bez kadeřníků, je nyní vítězem. Zpravidla jde o ženy, které vsadily na ne příliš výrazné barvy a na ne moc krátké, spíše polodlouhé jednoduché účesy.

Tady je několik rad zkušené kadeřnice, jak v době pandemie zachovat účes, ve kterém se člověk nemusí bát podívat se do zrcadla.

Být na ježka není řešení.

„Když se kadeřnictví otevřela po jarní vlně, setkávala jsem se s tím, že se klientky rozhodly nechat si vlasy delší. Poté, co neměly šanci chodit se pravidelně stříhat, jak byly zvyklé, a vlasy jim narostly, mnohé zjistily, že jim to tak vyhovuje. Nejhorší je překonat mezifáze, tedy čas, kdy hodně krátké vlasy dorůstají do polodlouhých. V té době účes nemá tvar, obtížně se upravuje a málokterá žena vydrží čekat. Ale ty, které tou fází v první jarní vlně prošly, mnohdy zjistily, že jim delší vlasy vyhovují a žádaly, abych jim je jen lehce upravila, dodala jim tvar, ale nestříhala je na krátko, jak třeba byly zvyklé,“ říká kadeřnice Kamila Škrachová. Takže, řešením není v momentě, kdy se kadeřnictví otevřou, nechat se ostříhat na ježka a pak, když se, nedej bože, znovu zavřou, trápit se tím, že se účes změnil, nemá tvar a nedá se upravit. Mnohem lépe jsou na tom v takových případech ženy, které si mohou polodlouhé vlasy sepnout skřipcem nebo svázat do malého culíku.

Pozor na domácí barvení.

„Naprosto chápu ženy, které jsou zoufalé z výrazných šedivých pěšin, koupí si barvu a doma se nabarví samy,“ říká Kamila Škrachová. „Jen je třeba si uvědomit, že barvy, které se dají běžně koupit, si nerozumí s těmi, které používají kadeřníci. Ty kupované jsou agresivnější, vlas takzvaně více otevřou, více do něj zasáhnou. Působí jinak. Takže je třeba počítat s tím, že pak barvení u kadeřníka může dopadnout jinak než obvykle, že si ty barvy prostě nesednou,“ vysvětluje.

Řešením, jak zatočit s výraznou šedivou pěšinou, jsou různé barevné spreje, kterých je nyní v drogeriích velké množství. Ovšem opět je dobré mít se na pozoru, protože ne každý sedí každému typu vlasů. „Postříkat si barevným sprejem odrosty je dobrá první pomoc, ale zažila jsem u některých zákaznic, že se spreje chovaly velmi agresivně. Vytvořily na vlasech povlak, který nešel umýt a pak na ně špatně chytala barva. Je dobré vědět, že mají své plusy i minusy,“ upozorňuje kadeřnice.

Zapomeňte na razantní zásahy.

Využít dobu, kterou musíme trávit doma, k vlasovým experimentům, není dobrý nápad. „Nejhorší je, když se ženy rozhodnou doma si stahovat barvy nebo se pokusí udělat si barevné proužky. Ve finále se stává, že jsou flekaté jak dalmatin,“ podotýká kadeřnice Kamila.

Totéž platí i u stříhání vlasů. Ustřihnout si doma svépomocí kousek ofiny, když už máme pocit, že přes ni nevidíme, je normální a většina z nás to zvládne. Ale než si doma ustřihnout kus vlasů vzadu nebo nad ušima, je lepší nechat je růst a tvářit se, že záměrně máme účes, který vypadá tak trochu ledabyle.

Smiřme se s tím, že vlasy se mění.

Vlasy stárnou stejně jako jejich majitelky. Pokud některá žena v době zavřených kadeřnictví podlehla pocitu, že kdysi si doma zvládla vlasy upravit lépe, ano, je to tak. Krutá pravda zní, že čím je žena starší, tím má vlasy jemnější. Řídnou, mají méně živin, ztrácejí keratin. Existují samozřejmě výjimky. Některé dámy mají vlasy tvrdé, husté i ve vysokém věku a většinou jde o dědičnou záležitost. Ale hroutit se nad tím, že se někomu v šedesáti nedaří vlasy podomácku vyfoukat a učesat tak, jak to šlo ve čtyřiceti, je zbytečné. Zkrátka, starší vlasy mnohdy potřebují odbornou pomoc kadeřníka a pokud na  ni byly zvyklé, není divu, že jim nyní nestačí, když se je snaží krotit  a vylepšovat jejich majitelka.

Univerzální rada, jak přežít bez kadeřníků, neexistuje. Vlastně ano. Myslet na šedé pěšiny a dávno neexistující tvar co nejméně. Prostě tu dobu přežít.

móda účesy vlasy
Hodnocení:
(4.9 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ján Zábranský
Paní Caklová, vůbec nejsem proti barvení vlas, obličeje°, kdy výsledek podpoří tu vnitřní krásu ženy. V tom případe je to nádherný celek. Omlouvám se, vyjádřil jsem se dost extrémně, měl jsem použít slovo nevkusně. Přeji dobrý den.
Ján Zábranský
Paní Caklová, vůbec nejsem proti barvení vlas, obličeje°, kdy výsledek podpoří tu vnitřní krásu ženy. V tom případe je to nádherný celek. Omlouvám se, vyjádřil jsem se dost extrémně, měl jsem použít slovo nevkusně. Přeji dobrý den.
Jitka Caklová
Hano 11:14, Jsem ráda, že "v tom" 11.3.2021 12:43 nejsem sama.
Jitka Caklová
Pane Zábranský, jaký je Váš názor na barvení vlasů, nikoliv pro obdiv okolí, ale pouze pro vlastní dobrý pocit.
Ján Zábranský
Nebarvit tvář, vlasy...přijat vrásky a šediny, ba naopak zvýraznit...krása vzniká pod povrchem.... a nebrat na sebe mužské role...zachovat a pěstovat ženskost...
ivana kosťunová
Myslím, že v tomhle věku už každá máme nějakou tu "potíž", kterou se nám daří více či méně zakrývat. Máš pravdu v tom, že je zajímavější objevovat zvláštnost a jedinečnost každého člověka, než hledat jeho nedostatky.
Zuzana Pivcová
Během řady let, když jsem to vůbec nepotřebovala kvůli nějakým šedinám, jsem si sama barvila vlasy různými módními odstíny. Jednou jsem po nanesení barvy zcela nečekaně dostala silný alergický záchvat, kdy se mi, lépe to nedokážu nazvat, trhal mozek. Žádná kůže, vevnitř hlava. Od té doby jsem už používala barvy minimálně, maximálně jen hennu. A vlasy, jako kdyby se mnou měly soucit, ještě řadu let, až takřka do nynějška, vůbec nešedivěly. Teď už začínají, ale při mém kratičkém sestřihu je to nějak jedno. A navíc si pořád víc přeji zachovat si něco v hlavě než na hlavě. A co se týče nohou, případně pedikúry či bot? Ke svým nepěkným a bolestivým halluxům velmi nesnadno sháním boty. Z běžné obuvi nic, natož nějaké lodičky. Maximálně široké zdravotní boty. No, za dámu v nich nejsem. Klidně říkám, že když se mi podívá nějaký muž dole na nohy, už se nemusí dívat výš. Kritiku tohoto typu snesu, ať už veřejnou nebo v posuňkových či dalších náznacích. Jsou důležitější věci.
Hana Šimková
Jedna kadeřnice mě málem připravila o vlasy a tak se o vlasy starám od té doby sama. Pedikúru a manikúru si můžeme přece udělat samy a dokonce se ošetřit i kosmeticky. Není to opravdu to nejdůležitější. Raději bych otevřela ty školy . To je totiž opravdová tragédie.
Hana Polednová
Přiznávám, že jsem u kadeřnice nebyla asi 3/4 roku. Dcera nebo snacha mi barvily odrosty a ofinu jsem si vždy zastřihla sama. Vlasy mám už teď hodně dlouhé, vyfoukám nebo použiju gumičku, skřipec a třeba i sponku. Na pedikúru jsem nikdy nechodila, tu naštěstí zvládám sama, jen po operaci mi nějakou dobu musí někdo pomoci. Na kosmetice jsem také nikdy nebyla. Tak vlastně mi ani kadeřnictví nevadíí, až bude, tak bude. Teď mám jiné priority. A Naďo, věř nebo ne, myslím, že jsem normální ženská, když mi to nevadí. A jak píšeš, že o sebe nepečuju? To snad nezáleží na tom, že jsou zavřená kadeřnictví. Když jsou vlasy umyté, nechodí člověk s mastnými a upraví si je dle svých možností, pro ne? I zavřené okresy se dají přežít. Určitě je důležitější otevřít školy než kadeřnictví.
Jitka Caklová
Dlouho jsem zvažovala, zda toto napsat, či ne, ale nakonec převážilo, proč ne. Ač se lidé většinou domnívají, že píší o druhých, tak realita je jiná. Píší o tom, co z jejich mozku vyvěrá, tedy o sobě. Neznám člověka, který by o sobě psal v negativním smyslu a když už, tak určitě to není jeho vina. To se ale v reálu nedá a skutečnost vyplave na povrch. Tato diskuze mi připomněla jednu epizodu na setkání íčkařů v Doksech. Pravda, na tento víkend se zhoršilo počasí a většina včetně mě, na to nebyla připravená. Na parníku jsem byla upozorněna na nohy v sandálech, dle gusta, naboso. Sama bych si toho nevšimla, ale budiž. Namalovaná, nehty na rukou nalakované, jako pravá dáma, ale paty a nehty na nohou v sandálech vykazovaly, že na pedikúře nebyly minimálně čtvrt roku a třetina osazenstva parníku z toho měla "druhé vánoce". Chováme se jako pokrytci, neboť té dámě si nikdo nedovolil říci, "hele, co nám to tady pindáš o své dokonalosti, podívej se na svoje nohy". A takoví prostě jsme a kdo nás má měnit? Vláda? Nějaký vůdce? Jsem přesvědčena o tom, že ať přijde cokoliv, každý bude muset začít u sebe, na svém písečku a pak se teprve uvidí. Přeji všem krásné zítřky ve zdraví ♥

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.