Pohlednice

Jak jsme hráli divadlo

14. 3. 2021

Můj příběh vzpomínky

Autor: František Matoušek

Hodnocení:

(4.9 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 15.3.2021 13:56

Líbí se mi vzpomínka, i povzdechnutí Zdenky S. :-)

Věra Ježková 15.3.2021 11:51

Františku, pěkně ses do svých vzpomínek pustil.

Irena Mertová 15.3.2021 09:18

Hezky se to čte...

Dana Puchalská 15.3.2021 08:39

Moc hezká vzpomínka.

Naděžda Špásová 14.3.2021 17:07

Ať žijí vzpomínky. Taky jsem hrála divadlo, bylo to ve školce a hrála jsem lišku. Pak jsem to zkoušela na střední škole, ale tréma byla větší. Pořád mě udivuje vaše skvělá paměť.

Zdenka Soukupová 14.3.2021 16:54

Škoda, a tak se to krásně rozjelo.... ☺

Martina Růžičková 14.3.2021 16:53

Prima příběh z vojny.

Zuzana Pivcová 14.3.2021 16:11

Mě taky. A pamatuji si různé výroky důstojníků, o kterých mi vyprávěl jeden kamarád. Třeba když velitel místo Nalejme si čistého vína říkal Soudruzi, nalejme si červeného vína. Díky za hezké vyprávění.

Zpět na homepage Zpět na článek

Křižovatky života

Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi položil, ale tehdy jsem si na ni neodpověděl. Až nyní se o to pokusím.

Jan Zelenka

Potkala jsem pár andělů, co neměli křídla, ale měli srdce

Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si vzpomněla na jednoho z nich.

Zuzana Zajícová

Lednová vzpomínka na mladá léta

Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych si trochu zavzpomínala. Minulou neděli mi v noci začal bolel krk, zuby, a tak jsem zůstala přes den doma v teple.

Marie Ženatová

Taneční dozvuky

V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého bydliště v plném proudu těžba uranu. Okolnosti tomu chtěly, že jsem tenkrát pracovala na ředitelství dolů jako admistrativní pracovnice. Mým nadřízeným byl všemi kolegyněmi obávaný Bedřich M., takový "studený čumák."

Eva Mužíková