Pak zachvěje se země

Až jednou přijdeš ke mně
a začneš se mě ptát,
pak zachvěje se země,
jako už tolikrát,
až pohladíš mé vlasy,
tak krátce, krátce jen,
pak dozní všechny hlasy,
jak každý příští den.

A až mi usneš v klíně
s ozvěnou naděje,
pak možná na hladině
zůstanou šlépěje,
až zmizí věčné stíny
a světlo projde tmou,
v samotě kapradiny
sny křídla rozepnou.