Eliška
Foto: Hana Rypáčková

Eliška

10. 2. 2022

Celý rok jsem žila sama bez psa. Začala jsem se zajímat o útulky a dočasné péče. Chtěla jsem poskytnout domov nějakému chlupáči. Zavíraly se množírny a na Facebooku bylo nabízeno mnoho týraných a zanedbaných psů. Jasně, že jsem se zaměřila na pudlíky.

První byl po zemřelé paní z Liberce. Moje rodina byla trochu zaskočena, že si raději neužívám volnosti, a taky měla obavy, že budu mít se starým a nemocným psem starosti. U dočasky se za mne přimlouvala kamarádka Eva. Zviklala mne vzdálenost i námitky dětí. Obrátila jsem se na nejbližší dočasku u Písku. Mohla bych se snáze s pejskem seznámit. Adámek, nechtěný tuláček, pochroumané pudlinky z množírny a další a další mnou žádaní chudáčci byli k mání jen do domečku se zahrádkou, ne do paneláku, a nejraději k druhému pejskovi. Asi i můj věk byl překážkou.

To se opakovalo 24 krát! Až v květnu na mé narozeniny mi poslali z Psího štěstí za Prahou fotku rezaté feničky. A chtěli fotky našich už nežijících pudlíků. Poslala jsem obrázky hýčkaných psů Filipa a Vendy - všude s námi, na horách v lázních, u vánočního stolu... A to zabralo. Za tři dny jsem si už domů vezla Elišku. Děti slíbily, kdyby něco... Líbila se všem. Čerstvě kastrovaná 5-7 let stará mamina, s deseti vytrhanými zuby, která jen v kleci rodila roztomilá štěňátka. Ani jméno neměla. Říkám jí Eliška, Lištička, Bezzubka a Upírka.

Nejprve to byl ustrašený bojínek. Nic neznala. Ale brzy pochopila, že fuj se dělá venku a mističku s jídlem jí nikdo nevezme. Učila se chodit na vodítku s dvojím jištěním, protože bojínek je útěkář. Lekne se a uteče. Něco bouchne, přikrčí se k zemi. Učila se rychle, do výtahu, po schodech, seznamovala se s lidmi a pejsky. Hodně se naučila od kamarádky psa. Jak se napít z potůčku,víčka lahve, jak hledat  pamlsek v čmuchacím koberečku, běhat radostná kolečka a chytat míček. Velmi ke mně přilnula a hlídá si mě, chodí spolehlivě na volno a na přivolání přiběhne. Teta z dočasky by ji nepoznala. Je sebevědomá, už si nenechá nic líbit a na otravy zavrčí i zaštěká. Prostě žije jako ostatní pejskové, kteří jsou v rodině od štěněte. 

domácí mazlíčci můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 41 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Krausová
Honzo Z., vím jak bolestné to je ukončit život pejska na veterině. Je ale moc důležité u té poslední injekce být s pejskem. Já to zažila 2x a už jsem tu bezmoc nechtěla zažít. Barušce bylo 15 let, ta se alespoň dožila nějakého věku, nikdy ale nezapomenu na její oči. Meginka se dožila jen cca 10 let, o to to bylo horší. Zařekla jsem se, že už žádný pejsek. Jenže jsem zjistila, že život bez něj je pro mě těžký a smutný... Dnes mám psího seniora Robina, který ke mě přišel v 11 letech. Obavy tu jsou vzhledem k jeho věku, ale zároveň odhodlání mu ty poslední léta udělat co nejlepší a doufat, že se dožije ve zdraví minimálně těch 15 let.
Jana Hošková
Krásný článek s dobrým koncem ! Kéž by takových dobrých konců bylo pro zvířata ale i lidi víc !
Jan Zelenka
Naše pudlice Dášenka se dožila 13 let. byl to nesmírně pohodový pejsek a kamarádka. Ve 13 jí zjistili rakovinu a po čase jsem proto musel na veterinu k ukončení. Je to strašný zážitek. Když jí doktorka píchala poslední injekci, upřeně se na mne dívala a třásla se. Vidím to dodnes. Obrečeli jsme to oba se ženou. Už to nikdy nechci zažít.
Eva Krausová
Hani přeji hodně společných chvil plných radosti a štěstí. Já si vzala Robina v jeho 11 letech a ač obavy o jeho zdraví v jeho věku jsou, nelituji. Vždyť kdo jiný, než ti starší, či nemocní si adopci zaslouží. Lenko K. nevidím nic špatného na tom dát psovi lidské jméno. Já adoptovala pejska od starší seniorky se jménem Robin a to na něj sedí a určitě by se mi pro něj nelíbilo jméno Ňufík ap. A jestli jsou pro vás psy obludy, to hovoří o všem...
Marie 00000
Krásné. Přeji vám oběma ať krásné časy trvají ještě hodně dlouho. Smekám :)
Marie Měchurová
Jsme ráda, že jsem Elišku poznala osobně, a že jsem si ji mohla pochovat. Docela jsme se zkamara
Marcela Broumová
Hanko, jsi odvážná a máš velké srdce; Eliška je už také odvážná a šťastná. Pohádka v životě, díky, je mi z vás útulno.
Dana Divišová
Vaše Eliška je moc hezká a šikovná. Úplně vás chápu, že jste po pejskovi toužila . Udělala jste moc dobře. Pokud já jsem doma, tak na sedačce vedle mne leží třináctiletá joršírka a v dílně na koberce zase stará labradorka. Ještě mám malého kočičáka. Vůbec si domov bez zvířátka neumím přestavit. Odkudkoliv přijdu, vždycky mne vítá. Pejsek je prostě člen domácnosti. Přeji vám, ať vám dělá radost celý svůj psí život.
Lenka Kočandrlová
Je to dojemné,postarat se o zvířátko a zkrášlit mu jeho živůtek (zdrobněle od slova život).Ovšem moc se mi nelíbí trend dávat zvířet lidské jméno.My jsme kočkoví a naše číči měly vždy vlastní jméno: Líza, Stoupa, Klošík,Ňufík,Koťa,Minda...Kdysi jsme doma měli jezevčíka a ten se jmenova Bondy,syn má psa Fida.Zkrátka jsem pro to,aby si lidi vymysleli něco originálního pro jejich zvíře a nedávali jména z kalendáře. Určitě je divné venku volat Eliško na psa a otočí se i několik děvčat,neb je to nyní módní jméno. No a mě by tedy netěšilo,kdyby se nějaká psí obluda jmenovala Lenka!
Hana Rypáčková
Ale takových lidí je víc, jen na FB stránkách Psího štěstí přispívají lidé na operace útulkovým psů a berou si je domů, protože domov potřebuje každý. Je i těch trápitelů je pořád dost. I s lidskou lhostejností se setkáváme.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?