Místo, kam se ráda vracím - LES
FOTO: Elena Valeriánová

Místo, kam se ráda vracím - LES

23. 5. 2021

Dovolte mi, abych vás pozvala zcela netradičně do lesa. Do lesa tajemného, do lesa pro někoho i nebezpečného či hrůzostrašného. Ač je to k nevíře, jsou lidé, kteří do lesa neradi, děsí je zvěř, brouci a všelijaká lesní havěť.

Já chodím do lesa nejraději ráno, po východu sluníčka, kdy ještě tak moc nepálí, mouchy nebzučí, komáři již neštípou, zato ptáci vyzpěvují, protahují se a létají nade mnou hledajíce pro sebe to nejlepší stanoviště. Odtud pozorují svět. Lesní svět, který je kouzelný a plný života.

Ten můj les, kam šlapu v ranních hodinách třikrát nebo čtyřikrát za týden, se nachází pod bývalým vojenským prostorem nad starou pekárnou v katastru naší obce. Moje cesta nejdříve vede kolem čapího hnízda. Netrpělivě každý den hledím, zda se neobjeví tenký krček s hlavičkou mladého čápa. Ale hnízdo je hluboké, a co ukrývá, zatím není vidět. Vyběhnu kopeček za doprovodu nevychovaného štěkotu místních psích hlídačů, kteří v tuto nekřesťanskou hodinu spolehlivě vzbudí své páníčky, a pak už jsem v zeleném ráji. Ráji, který utrpěl bezmála smrtelnou ránu od mrňavé potvory – kůrovce. Co nezničil kůrovec to dokonala lidská ruka a těžká mechanizace těžebních společností. Byznys je byznys. A proto slovy pohádkového krále volám: BIJTE NA POPLACH!

Bijte na poplach, aby se i naši vnuci a jejich děti mohli toulat kouzelným snovým lesem plným zvěře a zdravých stromů, sladkých plodů, různorodé květeny, aby mohli dýchat voňavý lesní vzduch.  

Mám ráda tu houževnatost lesa, který to nevzdává a začíná nabírat sílu k novému životu. Kde jinde bych mohla pozorovat datla černého, jak svým silným zobákem buší do pařezu a jeho duté rány se ozývají po celém lese, z jeho práce ho vyruší jen zajíc, který kolem něho neslyšně proběhne. Na strom usedne strakapoud a vtom ho bleskurychle vyžene brhlík, protože zrovna tam má své hnízdo. Přinesla jsem brhlíkům na přilepšenou semínka slunečnic, vysypu je na pařez stromu hned u hnízda, snad je najdou. V příštích dnech provedu kontrolu. Pozoruji srnku v mlází, jak se bezstarostně pohybuje a míří k lesní cestě. Ani nedýchám s připraveným fotoaparátem a poslušným Rexem u nohy. Srna zvysoka našlapuje, své štíhlé nohy klade jednu před druhou jako modelka na vysokých podpatcích. V tom se zarazí a udiveně na nás hledí ozářená ranním sluncem. Ty oči, ty krásné srnčí oči! Nehýbeme se, jen fotím. Srnečka klidně a noblesně pokračuje ve své cestě a mizí v hustém podrostu.

To jsou má rána, to je místo kam se ráda vracím. LES

A co vy, máte také svůj les?

 

Místo, kam se rád/a vracím - to je téma naší soutěže. Napište o místě, které je vašemu srdci blízké, na které se rádi vracíte. Popište, co je na tom místě zajímavého, čím vás okouzlilo, co je v jeho okolí k vidění, jak se na toto místo lze dostat. Více info o soutěži najdete zde.

příroda Soutěž - Místo, kam...
Hodnocení:
(5.1 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Ženatová
Milá Elen děkuji za hezký článek i fotečky. I já mám les nejraději a chodím do něj často - na procházky, na houby, nebo sbírám borůvky, maliny, ostružiny. A také moc věřím, že chladnější jaro a vláha všem lesům hodně pomůže a bude pro ně tou nejlepší ozdravovnou, kdy naberou velikou sílu k dalšímu životu*
Soňa Prachfeldová
Krásné zachycení živé přírody s ptáčky a srnkou. Jen škoda těch škod , co nadělají cizopasníci i člověk. Ano mám tu přírodu s výsadbou převážně listnáčů, za lesem také musím kousek dá, ale je to co by dup.
Marie Seitlová
To je moje první ranní procházka a ty jsi mě upozornila na tu krásu. Díky.
Vladislava Dejmková
Krásné fotky pěkně dokreslují atmosféru lesa.
Hana Práglová
Elen, děkuji. Ano. I já mám svůj les. Již od raného dětství. Ale není za rohem. Musím hodinu vlakem, pak busem a ještě skoro půl hodiny pěšky, než se dostanu k jeho kraji. Miluji ho, i když je nyní vinou kůrovce i strojů značně zdevastovaný. Je daleko, ale " je můj"
Dana Puchalská
Elen,to je opět pro mně, která žije v městě kouzelná galerie ... Když občas jedeme tam,kde jsem celé dětství chodila do hlubokých lesů,je mi taky smutno. Pahýly,snad metr vysoké pařezy a les který je jako vyschlá poušť...Co Ti mám víc psát. Ale abych neuváděla jen samá negativa - viděla jsem dokonce i nově vysázené doubky,buky ,borovice i občas nějakou tu jedličku. Snad se ujmou.
Dana Divišová
Skály, voda, les... co je hezčího?
Alena Tollarová
"Svých" lesů mám několik, bohužel žádný tak blízko, abych si tam mohla jen tak dojít. Je pravda, že lesy mizí doslova před očima a pokaždé najdu kus vykácený a složený na hromadě. Doufám, že aspoň letos v chladném jaru se kůrovec nebude činit, jak si zvykl a trošku se situace uklidní. Lesní ticho a našlapování na mech mi vždycky spolehlivě zvednou náladu.
Anna Potůčková
Hezký článek, a taktéž fotografie. Mám lesy také moc ráda.
Naděžda Špásová
Eli, tak to je krásný, není k tomu co dodat. Fotky jsou jako vždy super. Raní ptáče, dál skáče. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.