Patřím k těm patriotům, pro které byl nejkrásnějším místem jejich rodný kraj a také se tam velmi rádi vraceli.
Bohužel letos už to bude 10 roků, co mi zemřela moje obětavá maminka, která v mé rodné vesničce bydlela celý svůj dlouhý život. Často jsem ji navštěvovala - takže mne setkávání s mým milým krajem, dalšími příbuznými a známými neustále znovu a znovu obohacovalo a přímo nabíjelo novou životní energií.
V minulých měsících jsme ovšem nemohli jezdit ani do jiného okresu, takže jsem už neměla ani ty cesty na hřbitov za všemi svými drahými - protože žiji v jiném okrese.
O to víc jsem chodívala ve chvílích volna jen do okolí svého nynějšího bydliště a neustále objevovala další a další neznámá místa.
Loni jsem v krásných květnových dnech šla v Boskovicích /kde už žiji 51 roků/ kolem jednoho hezkého domku. Jeho velmi milá majitelka mne pozvala na svoji zahradu. Ráda mne po ní provedla a mimo jiné mi také ukázala vzácný poklad, který se u nich ukrývá.
Vzadu ve skále mají vytesanou sochu v nadživotní velikosti našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka, který se narodil 7. března 1850 v Hodoníně - od jeho narození už loni uplynulo 170 let.
Tuto sochu vytvořil umělec v roce 1935 - za války ovšem byla ukryta pod deskami, tak jako i po roce 1948. Teprve v době demokracie se mohli i její majitelé volně nadechnout a zpřístupnit ji těm, kteří o ni projevili zájem.
Takže i já jsem ji mohla v plné kráse jara loni uvidět a měla od majitelky dovoleno si ji vyfotografovat. Mezi rozkvétajícími keři šeříku se mi naskytla možnost skutečně vzácného snímku - jak ho můžete vidět na úvodní fotografii.
V ten den jsem zachytila více pohledů na krásnou jarní krajinu, ale tento snímeček byl nepřekonatelný, a proto se o něj ráda podělím i s vámi všemi.
Vím dobře, kolik krás je v celé naší zemi a jak je mnohým blízký jejich rodný kraj. Ovšem, když navštíví nějaké jiné hezké místo, které je svým půvabem a krásou obohatí - tak se tam také velmi rádi vrací.
Ovšem já jsem takové nádherné místo objevila loni ve velmi blízkém okolí. Několikrát v týdnu jdu totiž pěšky s batůžkem do vzdálenějšího obchodu a zpět jedu jinou trasou městskou dopravou.
A tak mohu vždy znovu a znovu vidět z okna ten kouzelný domeček s nádhernou zahradou.
V mé paměti se rychle objeví toto nevšední pohádkové zákoutí s převzácným pokladem, který tam byl po celá dlouhá léta před veřejností ukrýván v podobě velmi zajímavé a originálně vytesané sochy našeho prvního prezidenta.
Protože mám tento vzácný vzpomínkový snímek z našeho města uložen ve svém počítači - mohu ho vám všem dnes alespoň tímto způsobem ukázat.
Místo, kam se rád/a vracím - to je téma naší soutěže. Napište o místě, které je vašemu srdci blízké, na které se rádi vracíte. Popište, co je na tom místě zajímavého, čím vás okouzlilo, co je v jeho okolí k vidění, jak se na toto místo lze dostat. Více info o soutěži najdete zde.