Dvě Alenky na výletě - Liběchov a čertovy hlavy
FOTO: autorka

Dvě Alenky na výletě - Liběchov a čertovy hlavy

8. 6. 2021

S Alenkou jsem se seznámila před osmi lety při léčebném pobytu v Janských Lázních. Padly jsme si do oka a naše přátelství přetrvává. Naše bydliště nejsou zrovna v dosahu MHD, a přesto si občas dopřejeme i společný výlet. Při něm se nejen kocháme, ale také probereme páté přes deváté. Z očí do očí se přece jen povídá lépe než při telefonování. Alča projevila zájem podívat se na čertovy hlavy v Želízech. Já jsem tam sice byla už několikrát, ale nedělá mi žádné potíže podívat se tam kdykoli znovu. I naplánovaly jsme si sraz v Liběchově na nádraží s tím, že se podíváme k zámku, vyjdeme na vršíček s kaplí sv. Ducha a křížovou cestou a přes jeskyni Klácelku dorazíme k čertovým hlavám a nakonec do Želíz na autobus. 

Pohled na mapu napověděl, že liběchovští mají nádraží pěkný kus od obce a cesta se o ni docela prodlouží. Po chladném jaru právě v náš výletní den vtrhlo do krajiny rovnou léto a slunce nezvykle pálilo. Podle plánu jsme se prošly zámeckým parkem krásného zámku v Liběchově. Zámek bohužel přístupný není. V roce 2002 se jím prohnala povodeň a sbírky asijského umění Náprstkova muzea, které tu bývaly vystaveny, zde od té doby nenajdete. Kolem kostela sv. Havla jsme vystoupaly ke kapli sv. Ducha. Ta je dominantou širokého okolí a potřebovala by nutně pořádnou opravu. V jejím stínu jsme vytáhly svačinky a daly první dávku výměny názorů na všechno možné i nemožné.

Křížovou cestou s krásně opravenými kapličkami - zastaveními, lemovanými staletým lipovým stromořadím, jsme sešly zpět do Liběchova. Pokračovaly jsme dál k cíli našeho výletu. Jeskyně Klácelka a čertovy hlavy jsou dílem sochaře Václava Levého (1820-1870). Nadaného mladíka si všiml mecenáš umění, velkostatkář Antonín Veith a vzal ho k sobě na liběchovský zámek. V okolních lesích kuchař a pozdější učitel Josefa Myslbeka ve skalách vytesal různé skulptury - hada, jeskyňku s menšími hlavami a harfenicí, jeskyni Klácelku. Leč nejvýraznějším jeho dílem jsou obří čertovy hlavy, shlížející do údolí. Současníkům, zvyklým od dětství snad už na všechno, obrovské hlavy dnes hrůzu nenahánějí. V polovině 19. století tomu určitě bylo jinak. 

Ve vedru jsme se vyškrábaly lesní cestou, plnou kořenů, ke Klácelce a zklamaně jsme zjistily, že se dovnitř nepodíváme. Bránu jsme našly opatřenou řetězem se zámkem. Bojím se, že je to kvůli vandalům, kterým není svaté nic. Sešly jsme zpátky na silnici a uvědomily jsme si, že šplhat se na další stráň s hlavami už nemáme dost energie. Poslaly jsme jim vzhůru jen vzdušný pozdrav a došly do Želíz. Tam jsme výlet dvou Alenek završily na zahrádce hospůdky U Blanky. A do odjezdu autobusu probraly, co jsme nestihly cestou. Co dodat? Čertovy hlavy máme stále v plánu.

Tak příště na shledanou.

cestování
Hodnocení:
(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Daniela Řeřichová
Krásné putování, krásné fotografie, díky.
Jitka Hašková
Díky za krásný výlet. Kdysi jsem s kamarádkami prošla všechnu sochy Levého ještě před rokem 89.
Martin Vrba
Děkuji za milé připomenutí míst, které jsem znal docela důvěrně. Když se dlouhatánský kloubový autobus zakymácel v ostrém esíčku přes křižovatku a hned za ní zastavil a já se praštil o sklo a tím dostal neklamné znamení, že je čas rozlepit víčka – probudit se - že už stojíme v Liběchově naproti zámku, tak jsem věděl že za pár minut už budu doma u své milované Alenky a u dvou překrásných synů a že si je vyzvednu (v létě) přes nízký plot z koupaliště ve Štětí a odnesu si jejich opálená tělíčka v náruči až domů. (Dnes jim je 40 a 41 let) A ta místa, kde jsou vytesány do skály ty sochy, tak tam jsme podnikli náš vůbec první rodinný výlet, taky jsem je musel oba odnést zpátky v náručí - moc je bolely nožky. Ještě jednou Vám děkuji za připomenutí mých nejkrásnějších let, kdy jsem se cítil jako král.
Zuzana Pivcová
Álo. Ty jsi nezdolná, ale ve dvou se asi přece jen cestuje bezpečněji. Moc hezký výlet a fotky z něj.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.