Pašování volů přes hranice
Foto: archiv Jana Zelenky

Pašování volů přes hranice

2. 7. 2021

Hned na začátku musím váženého čtenáře ujistit, že se v následujících řádcích nejedná o žádnou vulgaritu či kriminální přečin. Toto neobvyklé slovní spojení nám při jedné přednášce z českého jazyka na plzeňské pedagogické fakultě objasnil přednášející, tehdy ještě odborný asistent dr. Lumír Klimeš.

Tato zvláštní metafora znamená kupodivu maturitu. Je to zřejmě specialita plzeňská, neboť jsem to nikde jinde, ani v žádné literatuře, neobjevil. Ten druhý a daleko běžnější místní výraz pro označení maturity jsou podle dr. Klimeše jatky. Faktem je, že když jsem před šedesáti lety kráčel do dveří učebny, kde zasedala maturitní komise, měl jsem stejně pocit vola, kráčejícího na svou porážku. Když se ale zamyslím nad tou první slangovou verzí, musím uznat, že má svou vnitřní logiku. Bezbranný vůl, jdoucí na svou porážku, se najednou úspěšně ocitá za tou pomyslnou hranicí, oddělující jeho dětství od počínající dospělosti. Ocitá se za určitou rozumovou hranicí, která mu otevírá bránu do světa. Ne nadarmo se maturitě říká zkouška dospělosti.

Když se v kralupském gymnáziu blížil onen významný okamžik, i ti největší flákači, mezi které jsem bohužel také patřil, si začali konečně uvědomovat, že jim právě teď jde o jejich budoucnost. Jak přežít svaťák, jak nacpat za týden do hlavy všechno, co jsme za tři roky jen odflákli? Musím se přiznat, že náhle nabyté vědomí odpovědnosti mne donutilo začít přemýšlet úplně jinak.

V osm ráno jsem vycházel z Památníku směrem k hospodě pod zámkem. Nikoli ovšem na pivo. Tam už čekala spolužačka Jana, dcera hospodského Janáče, která na tom byla s učením podobně jako já, a oba jsme se vydali podle Vltavy asi kilometr po Dvořákově stezce směrem na Kralupy. U tunelů, kde byly dvě stařičké, omlácené lavičky, byla konečná. Každý jsme obsadili jednu a za zvuků nedalekého žabího skřehotání jsme se pokoušeli co nejlépe strávit maturitní otázky. Ta naše zvláštní předmaturitní koexistence byla jednoznačně účelová. Nebylo v tom nic intimního. Když jsme nabrali dostatek vědomostí, tak jsme se vzájemně zkoušeli. Fungovalo to perfektně.

Když jsem potom seděl před maturitní zkušební komisí, bylo mi sice ouzko, ale s údivem jsem pozoroval, jak třídní Čáňa, náš tříletý češtinářský postrach, má ruku před ústy a skoro nepozorovatelně napovídá. Poté, co mírně propocen, jsem vyšel vítězně ze dveří, Jana z hospody se mi pověsila na krk a dala mi pusu.

„Bez tebe bych to asi neudělala.“

„Nápodobně,“ odvětil jsem. „Já bych to zase asi neudělal bez tebe. Takže jsme si kvit.“

Janička z hospody tu svou první životní hranici úspěšně překročila a rok po maturitě vítězně vkročila do života manželského. Zdolávat další životní hranice jí však osud nedopřál. Krátce po své svatbě havarovala i se svým manželem na motorce. On havárii přežil, Jana bohužel ne. Poprvé jsem se ocitl tváří v tvář smrti někoho mi blízkého. Přesto, že jsme byli pouze spolužáci a kromě školy jsme se nijak nestýkali, nesl jsem její smrt velmi těžce.

 

FOTO: archiv Jana Zelenky

    

Můj příběh škola vzpomínky
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Když jsem složila maturitní zkoušku, měla jsem pocit , že mohu létat, jaký balvan že mě spadl. Hezká vzpomínka, jen ten smutný konec - konec mladého života.
Dana Puchalská
Honzo,děkuju za pěknou vzpomínku. Ano, profesoři mají pro své maturanty většinou pochopení.
Jan Zelenka
Všem díky za vaše příspěvky.
Naděžda Špásová
I mně bylo o maturitě pomoženo profesorkou. Jendo, ten konec je opravdu smutný.
Jaroslava Handlová
Podle nadpisu jsem očekávala něco jiného. Ale hned úvodní vysvětlení mě přesvědčilo, že bude dobré ve čtení pokračovat a dovědět se podrobnosti. Pěkná vzpomínka, jen je škoda, že každý příběh nekončí šťastně. Také jsme přišli o spolužačku brzy po maturitě, nyní již naše řady značně prořídly, bohužel takový je život.
Martin Vrba
Nazývat maturitu „pašováním volů přes hranice“ je pro mne naprostou novinkou (a vůbec se mi to nelíbí) a divím se, že by na takový termín nikdy neupozornil ani Miroslav Horníček, který v Plzni žil a možná i ve stejné škole studoval. Ovšem plzeňská práva se na trvalo zapsala do dějin školství aférou s rychlo studenty a s opsanými disertačními pracemi, a to dokonce i samotného proděkana fakulty někdy v letech 2009 – 2011. Skandál obrovských rozměrů, vedle kterého je nějaká šeptaná nápověda na potítko u maturity jen pihou krásy, která zlidští tu napnutou atmosféru.
Jana Šenbergerová
Při pohledu na vaše tablo se mi vybavily tváře mých spolužáků, kterých už notně ubylo. Kdepak ty časy jsou! Aspoň chvíli jsem v blažené nevědomosti myslela, že tu nejhorší zkoušku mám za sebou. Nicméně přišly další, mnohem horší a maturita se tak stala jen jedním z horkých dnů začátkem června 1965.
Věra Ježková
Jendo, pěkné, ač i smutné, vyprávění. O pašování volů jsem slyšela prvně od tebe. Taky jsem se s tím jinde nesetkala. Na rozdíl od tebe se mi ale toto synonymum maturity nelíbí. Jdouc na maturitu, jako vůl jsem si nepřipadala. Byla jsem připravena. Věděla jsem ovšem rovněž, že třídní, která mě neměla ráda, se bude snažit mi své předměty, tj. češtinu a němčinu, znepříjemnit. Stalo se. Naštěstí předsedkyně komise byla němčinářka.
Vladislava Dejmková
Při naší maturitě se také vyučující snažili napovídat, když bylo potřeba. Dodatečně se svěřovali, že možná měli větší strach, než my studenti. Po maturitě mi osobně profesor účetnictví řekl, že se mu ulevilo, když jsem si vytáhla nejtěžší otázku. Ulevilo se mu proto, že už ji ten den nemohl nikdo další dostat. Já jsem se jí slušně prokousala.
Václav Soukup
Já jsem také " studoval " na PF v Plzni , aprobaci Fyzika - Pracovní vyučování. Jelikož jsem místo do školy chodil častěji do vysokoškolského klubu " Studna " na Borech, studia jsem v březnu zanechal.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.

AKTUÁLNÍ ANKETA