Pátým pádem voláme

Tak fajn, budeme chodit na doučování. Jenom nevím k čemu mi to ještě bude. Přednášky ať jsou jakékoliv už mě neberou. Asi chci psát z jiných důvodů, než přemýšlet o tom , abych se někoho nedotkla nějakou pravopisnou chybou.

Tak už " mně rozvítilo v hlavě " paní Věro. Před dlouhou dobou si na mně v " Líbí - Nelíbí " stěžoval pan F.M., že se mu nelíbí, jak jsem ho oslovil. A Vy jste si zapomatovala jenom mé jméno. Nic se neděje, já jsem rád za oslovení Václave.

Honzo, to je dobrý nápad :-) Věrko, přimlouvám se také :-)

Věrko, líbil by se mi takový "pravopisnýkoutek", tedy nějaký seriál s připomenutím častých chyb, tedy každý díl by se zaměřil na nějakou češtinářský "špek." Myslím, že by to bylo přínosné pro celé Íčko.

Děkuji za vaše další názory. Samostatně těm, kteří pochopili. Opakuji, že nikoho za chyby nenapadám a po nikom nežádám, aby psal správně. To není omluva, ale vysvětlení. Pokud to tak někdo vnímá, ať si článek přečte ještě jednou. Považuji ho za zcela legitimní zamyšlení nad jazykem. Nikdy by mě nenapadlo, že nevinná exaktní gramatika vyvolá emoce. Chyby vidím, jsem mj. jazyková korektorka.

Když je člověk odněkud, tak ten problém neřeší ?

Vidíš, Věrko, jaký má Tvůj příspěvek ohlas. A nevede se tu debata zdaleka jen o oslovení 5. pádem. Kdysi jsem češtinu spolu s němčinou také vystudovala, ale nikdy jsem ji neučila. Mrzelo by mě, kdybych v ní hodně plavala. Ale pravidla se mění, taKže u řady případů už nejsem jistá. To se týká spíš interpunkce v souvětích a velkých písmen. Díky za příspěvek, ale pokud má někdo něco léta zakořeněno, už to asi těžko změní. Ji/jí a mě/mně jsou toho příkladem.

Tak to já volám: "Pomoc!" Jazyk se sám neubrání a je moc dobře, že ho alespoň někteří lidé brání. Přesto by mě nikdy nenapadlo kohokoliv napadat za chyby. Někdo se jich dopouští jen tak mimochodem, někdo z neznalosti. Děláme je občas všichni a stále platí, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš, nebo také zapomeneš. Co se nenaučíš, najdou jiní. :-) Docela by mě mrzelo, kdyby někteří z obavy, že se dopustí chyby, přestali psát. Tady je pro mě důležitý obsah sdělení.

Tak to já volám: "Pomoc!" Jazyk se sám neubrání a je moc dobře, že ho alespoň někteří lidé brání. Přesto by mě nikdy nenapadlo kohokoliv napadat za chyby. Někdo se jich dopouští jen tak mimochodem, někdo z neznalosti. Děláme je občas všichni a stále platí, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš, nebo také zapomeneš. Co se nenaučíš, najdou jiní. :-) Docela by mě mrzelo, kdyby někteří z obavy, že se dopustí chyby, přestali psát. Tady je pro mě důležitý obsah sdělení.

Jojo, už je to dávno, co jsme se ve škole učily pády a samozřejmě i ten pátý. Určitě i já občas řeknu či napíšu nesprávný tvar oslovení. V íčkařských článcích se to ještě před vydáním opravit dá, v komentářích to občas ujede. Češtinářům a milovníkům češtiny to rve uši, ale jak se zmiňují mnozí přede mnou, náš krásný jazyk si przníme dalšími a dalšími chybami a zlozvyky. A těm chybujícím novinaříčkům bych za hrubky v článcích snižovala honorář.