Pátým pádem voláme
Ilustrační foto: Pixabay

Pátým pádem voláme

4. 7. 2021

Tak jsme se to učili ve škole. Nemusíme zrovna volat. Prostě oslovujeme. Pro oslovení má čeština 5. pád. S koncovkami. Čeština spisovná. Nikoli čeština hovorová.

Nevím, odkud se to vzalo. Mnozí používají při oslovení pád první, tedy bez koncovek. Ovšem ne důsledně. Nebudu si příklady vymýšlet, použiji naše íčko. Jmenovaným se tímto omlouvám. Každou chvíli čtu: pane Raška, pane Zelenka, pane Vrba, pane Soukup … „Pane“ je v pěkném pátém pádě, za ním následující jméno už v prvním. Prosím, proč? Kdyby místo příjmení bylo užito křestní jméno, řekl by někdo „pane Honza, pane Martin, pane Václav“? Nejspíš jen výjimečně. (S posledně jmenovaným oslovením jsem se zde také setkala.) Tak proč mnohým přijde divné skloňovat příjmení? Vím, že se tak mluví běžně. I já např. někdy oslovím sympatického souseda „pane Čepelák“. Ale nikdy bych to nenapsala.

Dočetla jsem se, že oslovování v 1. pádě je typické ve vězeňském a vojenském prostředí, kde má svůj účel. V běžném hovoru ale působí nadřazeně. Je považováno až za nevhodné. Výjimku tvoří příjmení typu Němec, Vintr apod., u nichž dochází k příliš velkým hláskovým změnám.

Čeština je flektivní jazyk. To znamená, že vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj. skloňování a časování. Skloňování je vedle slovosledu základním prostředkem k vyjadřování syntaktických vztahů mezi větnými členy. To ovšem 5. pád nedělá. Nabízí se otázka (která napadla už mnohé lingvisty), je-li 5. pád vůbec pád. Má ale koncovky, tedy pád je. Zaujalo mě, že polština má „český 5. pád“ v pořadí sedmý. Jako by tím naznačovala, že se mezi ostatní úplně nehodí.

Flektivní jazyky jsou především jazyky slovanské, dále např. litevština a lotyština a samozřejmě latina a řečtina. Jazyky, které nemají flexi, používají pro vyjádření vztahů mezi větnými členy zejména předložky a slovosled. Podobně jako čeština má 5. pád odlišný od prvního např. běloruština a chorvatština.

Milí čtenáři, nijak vás nenabádám k tomu, abyste změnili způsob oslovování, na jaký jste zvyklí. Jen jsem si pro svůj článek zvolila téma ze své oblíbené lingvistiky. 

 

Zdroj: Moje čeština

 

 

 

Český jazyk
Hodnocení:
(5 b. / 34 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helenka Vambleki
Jojo, už je to dávno, co jsme se ve škole učily pády a samozřejmě i ten pátý. Určitě i já občas řeknu či napíšu nesprávný tvar oslovení. V íčkařských článcích se to ještě před vydáním opravit dá, v komentářích to občas ujede. Češtinářům a milovníkům češtiny to rve uši, ale jak se zmiňují mnozí přede mnou, náš krásný jazyk si przníme dalšími a dalšími chybami a zlozvyky. A těm chybujícím novinaříčkům bych za hrubky v článcích snižovala honorář.
Naděžda Špásová
Věrko, i mě to vadí, češtinu mám vrytou hodně hluboko pod kůží, když někoho oslovuji, tak se snažím o spisovnost.
ivana kosťunová
Nebo "pojďme se podívat" místo" podívejme se" Kdysi jsme se dohodli, že nebudeme brát zřetel na chyby a překlepy v chatu- sama těch překlepů mám nepočítaně. Když chcete rychle odpovědět, chybička se prostě vloudí a ne jedna. Něco jiného je článek určený ke zveřejnění. Tam by ta kultura měla být znát. Stejně jako byste asi nenosili sako, které má jedenrukáv kratší, ale jinak je podle poslední módy, neměly by se v tisku objevovat pravopisné chyby, nesprávné skloňování a podobně. Teď ale nenarážím na Íčko- ale ty chyby vidím i na Seznamu, nebo čtu v denním tisku. Proto je dobré občas si správný pravopis připomínat.
Jiří Dostal
:-) Jo, a pokud jde paní Ježkové o původ nesprávného oslovení, jde o čirý germanismus, např. "Herr Dostal", ostatně kalků a všelijakých opisných vazeb ("budeme vidět" namísto "uvidíme") máme v češtině nepočítaně, rád jsem si článek znovu přečetl. :-)
Anna Potůčková
Upřímně pro mě daleko důležitější než sklonování je to, co z nás vychází vůči druhému člověku. Písemku už psát nebudu, studovat také nepůjdu a se svou češtinou si vystačím do své smrti. Snaha je vyjadřovat se bez chyby. A snaha se cení....alespon doufám.
Soňa Prachfeldová
Oslovuji v pátém pádu běžné, lidově se více jmenuje v prvním, to mi nevadí, vadí komolení našeho jazyka spoustou cizích výrazů .
Irena Mertová
Věro, zdá se, že nejohnivěji se na íčku diskutuje o politice a gramatice :-) :-).
Libuše Křapová
Věrko, také běžně pátý pád v oslovení používám. Jsem ráda, že jsi tenhle článek napsala - a trochu mne udivily některé reakce. Vždyť nikoho nenapadáš, nenapomínáš, jen upozorňuješ. Tak proč v některých komentářích ta nechuť k tématu? Já si o sobě myslím, že češtinu docela ovládám, a přesto pak obvykle ve svých textech dohledám tolik chyb, až mi jde z toho hlava kolem.
Jitka Hašková
Věro, díky za tento článek.
Jiří Dostal
:-) :-) Nic si z toho všeho nedělejte, paní Šimková, ve slově "nevede" se stejně velké V nepíše, jedině snad byste tušila mé druhé jméno Vojtěch, to už by bylo zajímavější, protože jde o svátky jednoho dne,... ale já už to opravdu vzdávám. :-) :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.