Pátým pádem voláme

Věrko, i mě to vadí, češtinu mám vrytou hodně hluboko pod kůží, když někoho oslovuji, tak se snažím o spisovnost.

:-) Jo, a pokud jde paní Ježkové o původ nesprávného oslovení, jde o čirý germanismus, např. "Herr Dostal", ostatně kalků a všelijakých opisných vazeb ("budeme vidět" namísto "uvidíme") máme v češtině nepočítaně, rád jsem si článek znovu přečetl. :-)

Upřímně pro mě daleko důležitější než sklonování je to, co z nás vychází vůči druhému člověku. Písemku už psát nebudu, studovat také nepůjdu a se svou češtinou si vystačím do své smrti. Snaha je vyjadřovat se bez chyby. A snaha se cení....alespon doufám.

Oslovuji v pátém pádu běžné, lidově se více jmenuje v prvním, to mi nevadí, vadí komolení našeho jazyka spoustou cizích výrazů .

Věro, zdá se, že nejohnivěji se na íčku diskutuje o politice a gramatice :-) :-).

Věrko, také běžně pátý pád v oslovení používám. Jsem ráda, že jsi tenhle článek napsala - a trochu mne udivily některé reakce. Vždyť nikoho nenapadáš, nenapomínáš, jen upozorňuješ. Tak proč v některých komentářích ta nechuť k tématu? Já si o sobě myslím, že češtinu docela ovládám, a přesto pak obvykle ve svých textech dohledám tolik chyb, až mi jde z toho hlava kolem.

Věro, díky za tento článek.

:-) :-) Nic si z toho všeho nedělejte, paní Šimková, ve slově "nevede" se stejně velké V nepíše, jedině snad byste tušila mé druhé jméno Vojtěch, to už by bylo zajímavější, protože jde o svátky jednoho dne,... ale já už to opravdu vzdávám. :-) :-)

No vidíte, dokonce jsem napsala malé v

Pane JIří já s vámi přece žádnou válku nevedu.