Probudí mě sluníčko, které svítí vytrvale do závěsu. Otevřu okno dokořán a vítám další krásný letní den. Koukám do zahrádky, poslouchám hrdličky. Musím přivřít oči proti slunci a tu si uvědomím, že svítí i dole na kompoty. Nezbývá, než jít uklidit výsledky své včerejší práce.
Zavařovací sezona teď vrcholí. Končím často o půlnoci a říkám si, ještě že stromy plodí postupně. Začátkem léta třešně, pak raná meruňka, letní jabloň, pozdní meruňka, nyní švestky. Mezitím bylo potřeba sklidit spoustu rybízu. Švestkami bych letos mohla skončit, protože broskvoně jsme už museli vyměnit a mladý stromek, jednoroční, má zatím jen čtyři pěkné plody. Ale je tu ještě zelenina, bude pokračovat zavařování rajčat i červené řepy.
Na skleničky lepím cedulky s datem. Jak to zas uteklo, jako bych vítala nový rok. Tak ať je pěkný pro všechny. Rovnám skleničky do poliček, už jsou plné, ale vždy se ještě trochu místa v letní kuchyňce najde.
Vyjdu si pozdravit zahrádku. Z toho, co nám poskytuje, je na prvním místě radost ze všeho, co tu roste a žije. Zastavuji se u květin, vykvetly mečíky, odkvetly pozdní lilie. Motýli se na levanduli i měsíčku pěkně vyjímají. Podruhé kvetou jahody a několik už utrhnu. Pozoruji maliny; nejen, že zčervenaly, ale jsou denně od rána hustě obletovány včelkami, kterých, zdálo se mi, letos na zahrádce zas tolik nebylo, spíš čmeláci.
Projdu zeleninové záhony, zaliju okurky a cukety. Natrhám si rajčata a pak mátu na čaj k snídani. Bylinková skalka je přerostlá, dnes už ji opravdu ostříhám. Z bylinek jsme vyráběli bylinkovou sůl, libeček se vešel v malých sáčcích do mrazáku, teď je budu sušit.
Posedím na terásce. Paní rehková se vynořila ze záhonů a dělá mi společnost. Už několikátý den vypadá jako ochočená.
Čas běží k poledni, musím myslet na oběd. Bude nějaká varianta zeleninové polévky a ovocné knedlíky, také švestkový koláč chci udělat. A opět přijdou na řadu skleničky. V plánu je lečo a čalamáda. Baví mě to a jsem tomu ráda.