Literární koutek č. 1
úvodní foto: Pixabay.com

Literární koutek č. 1

2. 11. 2021

Pár slov na úvod
 

Po seriálu Jazykových koutků, skvěle zpracovaném odbornicí na tuto problematiku, dr. Věrou Ježkovou, předkládám potenciálním čtenářům a zájemcům íčka něco podobného, týkajícího se však tvorby literární a jednotlivých literárních druhů. Rád bych v tomto seriálu v krátkosti osvětlil a připomenul čtenářům teoretickou formu a skladbu některých literárních žánrů, jako je povídka, román, fejeton, esej, recenze, glosa či jednoduchý Tip na výlet. A také, jak by měl výsledný text vypadat a co pro to můžete udělat vy, jako autoři. Tento desetidílný seriál byl odsouhlasený panem Raškou.

 

O literární tvorbě obecně
 

Psaní, řekněme raději a obecněji, literární tvorba, to je u někoho posedlost. Potřeba k životu, stejně jako jiné, přirozenější životní potřeby. Spánek, jídlo a tak dále, netřeba to více specifikovat. Alespoň u mne tomu tak bylo již od mládí a trvá to až do dnešních dnů. Začal jsem totiž psát již někdy v patnácti, šestnácti letech.

U mladého člověka se někdy objevuje a postupně sílí jakýsi vnitřní hlas, který ho čas od času ponouká a nabádá, aby si už konečně vzal do ruky pero a před sebe notes, nebo dnes si otevřel počítač a něco z toho, co zatím drží vší mocí ve své nepokojné duši, přenesl na papír. Pod vlivem přečtených knih, vstřebaných poznatků a emocionálních prožitků, je jak přeplněný kotel, a tak nakonec ten pojistný ventil otevře. 

Drtivá většina těchto neumělých, avšak z  hloubi duše pramenících časných literárních aktivit končí bohužel prvním krokem dotyčného autora do reálného života. Ale něco přece jen v hlubokém podvědomí člověka zůstává. Možná, že si toho už ani sám není vědom. Je to nepostřehnutelné, latentní, ukryté kdesi v hloubi jeho vědomí. Je to něco, co jen dřímá, aby se v určitý čas znovu objevilo a vzlétlo na světlo světa jak bájný pták Fénix z popela zapomenutých pubertálních snů a představ. Stává se to zřídka. Ale stává. To něco, co člověka po dlouhých a dlouhých letech donutí vzít si opět pero a notes a dát volný prostor své stále nepokojné duši.  A začít opět psát. To byl právě můj příběh. A je to určitě i příběh dalších seniorů, zde na íčku.

Následující seriál Literárních koutků si neosobuje tu schopnost udělat ze svých potenciálních čtenářů náhle spisovatele, stejně, jako jazykové koutky dr. Ježkové z nás neudělají přes noc jazykové experty. Oba Koutky by vám však měly pomoci ve chvílích, kdy jste nerozhodnuti, jak dál, aniž byste museli dlouho hledat na webu či v různých odborných publikacích.

Vraťme se ale k podstatě tohoto článku. A do současnosti. Řekněme si něco málo o psaní a literární tvorbě obecně. Petr Bílek, šéfredaktor Literárních novin, ve svém redakčním článku v LN, 19. 4. 2014, rozebírá tehdejší literární tvorbu. Cituji:

„Není v lidských silách seznámit se s naší spisovatelskou produkcí v úplnosti. Češi píší rychleji, než čtou. Například v loňském roce vyšlo každý pracovní den alespoň dvacet nových knížek beletrie.“

Petr Bílek, který se literaturou a žurnalistikou zabývá jako profesionál celý život, se ovšem na množství a úroveň této literární aktivity dívá velmi skepticky. Já to vidím, naopak, jako velmi pozitivní, společenský rys. Seznámil jsem se s  několika webovými portály zaměřenými výhradně na literaturu v celé její šíři. A udivilo mě tam neobyčejné množství lidí, kteří se literatuře věnují, převážně tedy amatérsky, ale mnozí i na vyšší úrovni a svou tvorbu i vydávají. I na portálu i60 je patrné, že celá řada jeho uživatelů má snahu vyjadřovat své myšlenky a události, které se jich dotkly a nadále průběžně dotýkají, formou literární. A hlavně mají snahu je někomu sdělit. Především svým přátelům virtuálním, kteří jsou pro osobní kontakt méně dostupní. A to je, na rozdíl od mínění Petra Bílka, vysoce pozitivní fakt. A mnozí íčkaři i svou tvorbu vydávají. Ne všechny íčkové příspěvky jsou profesionálně napsané, ale o to zde ani nejde. Přejme proto lidem tu možnost, v dnešním světě vyspělé techniky, prezentovat své myšlenky, postřehy a názory svým známým i neznámým čtenářům, i touto formou virtuální. A třeba i vydávat knihy k vlastní potěše a prezentaci své tvorby. Snad vám oba seriály Koutků budou prospěšné.

Na závěr ještě jedna citace z  výše vzpomínaného článku Petra Bílka, s  jejíž myšlenkou se tentokrát velmi ztotožňuji:

„Každá kniha, a zejména každý román, je vesmír sám pro sebe. Jeho zákonodárcem je autor. Autorské vize vtiskují tvář a povahu říši, která hledá kontakt se světem, jenž žije a zná čtenář. Za každým slovem mateřštiny vibruje tolik emocionálních rovin, kolik je čtenářů. Čtenářova představivost, paměť, intelekt a vzdělání tvoří ozvučnou desku a ta pod dopadem autorových slov rezonuje v obranném či vstřícném gestu, nebo zůstává netknutá. Kniha se měří čtenářem, není to autor, kdo ví, co napsal. Autor je nejhorší čtenář svých knih. Není schopen vznést vůči dílu nárok jiný než svůj. Teprve v různořečí nároků, v mlýnici společenských vrstev, generačních třenic a etnických stereotypů, sexuálních fixací a psychických obsesí, kulturních narážek, krádeží a citací se literární text rozžívá, rozhořívá, nebo hasne.“

 

Citace:

Bílek P.: Literární noviny, 19. 4. 2014.

 

 

literární koutek
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(4.6 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martin Vrba
Třeba se mýlím, třeba to je covidem, ale po zavedení „Jazykového koutku“ tady ubylo „dopisovatelů“ docela rapidně a tak mám obavu, aby ten zbytek neodradil „Literárního koutku“ a aby tady nezůstali jen profesionálové, pan Zelenka s paní Ježkovou. Aby ty odborné koutky nezahnaly amatéry do kouta. :) Ono je to podobné, jakoby lidem Zátopek se Zátopkovou, kteří jsou rádi, že si jsou schopni ještě sami o berlích dojít na nákup do nejbližší sámošky Emil udělal kurz, jak tam mají doběhnout ve světovém čase a Dana, jak se mají hodem správně trefit na 100 metrů s košem na odpadky do popelnice. Já si myslím, že třeba i Miloslav Šimek psal své povídky a že tu kategorii „povídka“ asi podle šablony, jak má stavba povídky vypadat, to do puntíku nenaplňovalo, ale pobavilo a dál to baví další miliony lidí. To vůbec neznamená, že bych měl něco proti Jazykovému koutku a Literárnímu koutku, naopak. Mělo to jen povzbudit ty lidi, kteří se třeba zalekli toho, že je někdo bude sledovat a snad i (byť neveřejně) známkovat, jak a co tady píšou, protože nám zde byli ustanoveni dva učitelé. :) Za mne: – pište všichni, aby to bylo čtivé a zábavné, když budete chtít druhé pobavit a pište třeba i smutně, když budete mít pocit, že se z toho smutku vypíšete. A když vám ujede nějaký špatný tvar, či dokonce hrubka, tak se nic neděje, vždyť je nám tady všem už dávno přes dvacet a kdybychom dělali v životě jen pravopisné chyby, jak by nám bylo báječně. :)
Jiří Dostal
:-) Literární tvorba, řekněme raději (a) obecněji psaní, to je u někoho posedlost. :-)
Jarmila Komberec Jakubcová
Moc zajímavé. Děkuji.
Zdenka Jírová
Těším se na nové věci, které se dozvím.
Eva Mužíková
Díky Jendo.
Věra Ježková
Jendo, jsem ráda, že se toho ujal. Těším se na pokračování. :-)
Libor Farský
Bezva, Jendo. Patřím mezi rádobyautory, píšící do šuplíku :-)
Zuzana Pivcová
Vzpomínám si, Jendo, na svůj první autorský pokus, nebyla to přímo literární tvorba, ale novinový fejeton (ve snaze být novinářkou) s názvem Dopis. ...Je napsán na zažloutlém papíře, úhledně složeném do trojúhelníku....To byl v sousední obci u Týna nalezen 20 let po válce neodeslaný dopis sovětského vojáka, který mě přiměl k úvaze, kdo a za jakých okolností ho psal a zda přežil válku a dosud žije. V archivu jsem po letech neodeslaných dopisů nalezla v dokumentaci více ........Těším se na Váš literární kurz.
Jana Kollinová
Líbí se mi intelektuálně vzdělávací nabídka, v prvé řadě Věry, s jejím exkurzem do záludností češtiny, ale pan Zelenka nabízí vyšší stupeň literární tvorby, ale jeho seriál by měl být uživatelsky vstřícný k seniorům píšícím pro i60. Ne každý z nich je erudovaný v písemných sděleních.
ivana kosťunová
Myslím,,že nám mnohým, kteří mají snahu občas něco napsat, to pomůže zorientovat se v různých žánrech. Snad jsem to dobře pochopila :))

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.