Literární koutek č. 3: Jak psát glosu
Foto: Pixabay.com

Literární koutek č. 3: Jak psát glosu

13. 11. 2021

„Glosa je zajímavý literární útvar. Něco jako fejeton, ale je úplně malá, krátká, komentující cokoli, co stojí za povšimnutí, vysvětlující cokoli, co za vysvětlení stojí i nestojí, glosa polemizuje, komentuje, vysvětluje, něco nám sděluje a my to něco si buď se zájmem přečteme, nebo s  nezájmem odložíme. Těch přívlastků a synonym má mnoho. Je to polemika, komentář, názor, poznámka. To vše může být a je glosa.

Tak tato slova jsem napsal v úvodu své knihy glos a fejetonů „Kdo říká, že stáří je moudré?“
V tomto článku chci pojem „glosa“, trochu osvětlit a upřesnit jeho obsah a formu.

 *

Co je to glosa

Pod pojmem glosa se rozumí publicistický literární útvar. Jedná se o útvar subjektivní. To je třeba zdůraznit. Vyjadřuje vždy vlastní názory pisatele glosy, podobně jako fejeton nebo novinářský sloupek. Komentář obvykle pojednává o jediném základním tématu, které je naznačené v titulku nebo na začátku textu.

Glosa je určitá zpráva pro čtenáře. Úvaha. Názor. Glosátor vytváří, na základě dané informace, krátký, třeba i sarkastický komentář, založený na vlastním názoru. Vůči glosovanému jevu zaujímá glosátor pevný postoj, buď kladný, nebo záporný. Vyjadřuje svá stanoviska stručně, důrazně a většinou i s  určitou mírou nadsázky a ironie. Základní myšlenka je zde stručně nastíněna a dovedena až k výrazné pointě. Glosa by měla obsahovat i jasné zdůvodnění autorova postoje. Glosa tak umožňuje čtenáři zaujmout vlastní názor, který nemusí být vždy s glosátorem souhlasný. 

 Užité prostředky

Glosa se vyznačuje i užíváním metafor, které mohou charakterizovat nějaký jev, událost, větší celek. Důležitým prostředkem k vyjádření názoru glosátora je, jak bylo výše řečeno, i ironie a nadsázka. Glosa musí být stručná, úderná. Žádné velké analýzy.

Když posuzuji svou dosavadní literární aktivitu, musím přiznat, že právě glosa je mým nejoblíbenějším literárním žánrem. Velkými vzory byla a stále jsou pro mne díla a dílka velkých mistrů publicistického žánru – Karla Čapka a Jana Skácela. Čímž nechci tvrdit, že se vždy držím striktně výše uvedeného schématu. Mé občasné sklony k rozvláčnosti a podrobnější analýze dané skutečnosti mne někdy svedou a zbytečně toho napíši víc, než je třeba. Moje skvělá přítelkyně a korektorka Věrka vám to může potvrdit.

Na závěr si dovolím citovat krátký úryvek z mojí eseje o Janu Skácelovi, z knihy glos, uvedené v úvodu tohoto článku:

„Skácelovy krátké texty mají zvláštní poetiku. Jsou mnohdy až smutně nostalgické, náladové, až sentimentální. A mluví v nich se svým osobitým nadhledem o docela všedních, obyčejných věcech našeho života. A jako novinář má úžasnou schopnost vyjádřit svou myšlenku ve zkratce.“

Jo, umět tak psát, jako on! Třeba o tom, jak jdu nakoupit nebo jen venčit pejska.

Zdroje:

Kaulfuss Il.: Glosa je lehkonohá sestra komentáře, novinářský blog.
Wikizdroje
Malášková H., portál Rodicka.cz, 2014.

 

literární koutek
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Šimková
Díky za poučení, určitě si to budu pamatovat .
Jitka Hašková
Zajímavé, díky.
Miloslava Richterová
Díky, ráda jsem si přečetla :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.