Ve skutečnosti však volaný spolupracuje s podvodníkem. Paradoxně na fintu naletí často lidé, kteří si myslí, že s internetem umí pracovat.
Tento způsob finančního internetového podvodu se nazývá vishing a v souvislosti s ním dochází ke zvláštnímu jevu. Jeho oběťmi se často stávají lidé mladí a středního věku, kteří se na internetu chovají sebevědomě a považují ho za běžnou součást života. Naopak lidé ve vyšším věku, kteří jsou často ve virtuálním prostředí méně sebejistí a zdrženliví, častěji tento podvod odhalí už v začátku. Opatrnost a menší sebedůvěra se v tomto případě vyplácí.
Před vishingem už několikrát varovala Česká bankovní asociace a policisté ho nyní často zmiňují na různých přednáškách týkajících se bezpečného chování na internetu.
„Meziročně sledujeme jednoznačný nárůst těchto různých útoků. Svědčí to výrazném zvýšení intenzivity aktivity útočníků na české uživatele internetu,“ uvedl Ondřej Šafář, mluvčí společnosti ESET, která se zabývá internetovou bezpečností.
Proběhl celostátní výzkum, z něhož vyplynulo, že mladí lidé se v online prostředí pohybují se sebedůvěrou a cítí se v něm bezpečně. Naopak senioři uváděli, že se bezpečně necítí a proto si rozšiřují obzory v oblasti bezpečnostních nástrah. Téměř devadesát procent lidí ve věku nad šedesát pět let tvrdilo, že se zajímají o hrozby, které je na internetu mohou potkat a snaží se neustále dozvídat novinky z této oblasti. Naopak mladí uváděli, že se vzdělávají méně a také se méně bojí.
A konkrétní otázky v průzkumu poté naznačily, že sebevědomí mladých je často na škodu. Senioři si například byli mnohem více vědomi toho, že není vhodné se přihlašovat do internetového bankovnictví z veřejné wi-fi, kontrolují, zda je otevíraná stránka zabezpečená, tedy zda má ikonu zámku a podobně. Uvádělo to osmdesát procent seniorů, zatímco mladých se takto údajně chová jen padesát procent.
Experti byli také překvapeni, že mladí nedbají na bezpečnostní doporučení při nastavováni hesel. Jiné heslo pro každý účet má jen třicet šest procent mladých, ale seniorů více než sedmdesát procent.
Výsledkem je, že podvodníci zabývající se takzvaným vishingem to mají těžší, pokud se zaměří na člověka vyššího věku, přičemž si oni sami paradoxně myslí, že právě on by mohl být ideální obětí. Jednasedmdesátiletý Karel před časem zřejmě takový pokud o vishing zažil. „Bylo to divné, z banky mi volali v osm večer a ten pán tvrdil, že jejich systém byl napaden hackery a tudíž s klienty aktualizují hesla. Pak se mě zeptal, kolik je mi let. Řekl jsem, že pokud je z mé banky, musí mít přece o mě všechny údaje a hned jsem pro jistotu telefon položil. Manželka pak volala na non stop linku, která je sice určená k zablokování karet, ale byla tam moc milá operátorka, která nám řekla, že jsme udělali dobře. Další den nás z naší banky ještě kontaktovali, říkali, že telefonát rozhodně nebyl od nich. Ale já nemluvil ani s nimi, raději jsem si pak zašel na pobočku a všechno jsme probrali tam,“ vypráví.
Naopak jeden muž středního věku se téměř stal obětí takového útoku, protože uvěřil, že mu skutečně volají z banky. „Já už šel hledat heslo, mám ho napsané v notýsku. Tvrdili, že jim klekl systém, tak obvolávají klienty, aby mohli jejich účty aktualizovat a peníze přeposlat jinam, dočasně na zabezpečený systém. Ale jak jsem tak hledal to heslo, začalo mi to být divné, tak jsem řekl, že mi mají dát číslo a že zavolám zpátky. Řekl, že to nejde. Tak jsem to ukončil, ale pak jsem do rána nespal a bál jsem se, že jsem udělal chybu. Ráno jsem volal do banky, tam o ničem nevěděli,“ vypráví.
Policie upozorňuje na případy, kdy mají podvodníci fintu vymyšlenou tak skvěle, že dokonce člověk dostává i druhý telefonát, ve kterém se další spolupracovník podvodníka vydává za policistu, který tvrdí, že už útok vyšetřuje a nabádá dotyčného, aby postupoval podle pokynů údajné banky. Zkrátka, internet je prostředí, které přináší hodně dobrého, ale i hodně nebezpečného. Zpráva o tom že právě často podceňovaní senioři se naučili v jeho nebezpečných vodách plavat, případně se to stále učí, je sympatická. A závěry různých průzkumů na toto téma zní jasně: mladí lidé jsou ve srovnání se starší generací na internetu tak sebejistí, až přestávají být opatrní a často se jim to vymstí.