Toulky Českým středohořím, tentokrát do Hlupic a Bláhova
FOTO: Alena Tollarová

Toulky Českým středohořím, tentokrát do Hlupic a Bláhova

12. 11. 2021

Už několik let se snažím představit vám krásy kraje, ve kterém žiji. České středohoří mě sice neobklopuje přímo, ale kopečky na obzoru mě neustále přitahují. A tak zas a znovu ve volných chvílích podléhám vábení, vylétám jako včela z úlu, poletuji si a domů přináším zážitky z cest.

Některá místa Středohoří jsou známá a turisty hojně navštěvovaná, je tu však dost takových, kde se můžete hodiny toulat o samotě. Minule jste se se mnou podívali na jedno z těch známějších, a sice na Víťovu rozhlednu u Náčkovic a Bukovou horu (Podzimní Víťova rozhledna a Buková hora). Dnes se podíváme jen o ždibínek vedle, leč v těchto místech turistu potkáte spíš jen náhodou.  

Start výletu je v Lovečkovicích. Je to vesnice s místním dopravním uzlem. Setkávají se tu autobusy a rozvážejí a svážejí místní i turisty na všechny strany. Jen pár set metrů za vsí odbočuje doprava silnička se zelenou turistickou značkou. A té se dneska budeme držet. Šlapeme do Předních Nezlů a přitom máme hlavu většinou otočenou na pravou stranu. Jednak z levé nám svítí do očí slunce a jednak zajímavější pohled je vpravo na hřeben s cestou z minulé výpravy. Tu máme jako na dlani s Víťovou rozhlednou na začátku a Bukovou horou na konci. Ostatně tento pohled nás bude provázet skoro celou cestu, protože dnešní výšlap prakticky kopíruje ten minulý a dělí nás jen údolí mezi hřebeny. Za Předními Nezly mizí cesta v lese. Spadané listí pěkně šustí pod nohama. V tom jsem zaznamenala pohyb mezi stromy. Co to? Zvědavě si mě skrze větvičky prohlíželo stádo bílých koz, ohrada nikde žádná ... až po chvíli jsem u cesty viděla šipku s nápisem Kozí farma. Kozičky jsou tu zřejmě zvyklé volně pobíhat po lese. V místě, kde se lesní cesta opět spojí se silničkou, stojí křížek a u něho je posezení s nádherným výhledem na louky, pastviny, lesy a Bukovou horu. I desátý listopadový den byl tak krásný, že se dalo v pohodě sedět, kochat se a chytat snažící se sluneční paprsky. 

Uzounká středohorská silnička mě přivedla do Hlupic. Ale ještě než jsem vešla, těsně před tabulí Hlupice mi přes cestu bez výstrahy přeběhla muflonka. Hlupice je další ze zapadlých vesniček, sestávají z pár stavení. Za chvíli jsem je měla za sebou. Turistická trasa opět zamířila do lesa a přes obrovskou louku za ním mě přivedla do Doubravic a Bláhova. Tady jsem se otočila a šla zpět. Mohu říct, že jsem prošla Hlupice všemi dostupnými cestami. Teď jsem totiž uprostřed vsi odbočila na cestu směr Třebušín. Ta se zprvu tvářila jako silnice, ale jet autem bych po ní rozhodně nechtěla. Zaujaly mě cedulky s popisky na všech stromech podél cesty. Zjistila jsem z nich, že je to projekt „Ukázková ovocná alej Hlupice“ . Poté, co se "silnička" schovala v lese, stala se z ní více méně lesní cesta. Ta mě dovedla až do Třebušína, kde moje cesta po 11 km skončila na zastávce zeleného autobusu. 

Vezla jsem se k domovu a tiše si urovnávala vzpomínky na výlet, při kterém jsem nepotkala ani jednoho živáčka, vyjma ovšem oněch bílých lesních koz, muflonky, dvou pádících srn, dvou kání nad hlavou a jednoho neposedného ťuhýka. No řekněte, kde se vám něco takového přihodí? A půvabné názvy vesniček - Hlupice, Doubravice, Bláhov jsou třešinkou na dortu mé sbírky tabulí. 

cestování Tip na výlet
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
Okénka, kozí stádečko, chaloupky a vtipný popisek zlatý modřín. Alenko bavíš mne.
Hana Polednová
Álo, nádhera. Článek i fotky. Máš ve svém rodném kraji tolik překrásných míst, které nám nabízíš k nahlédnutí. Už tě musí znát i řidiči autobusů, kteří tě často vyváží na tvé výlety.
Elena Valeriánová
Krásně jsi nás provětrala. Ten místopis tam u vás mě velmi baví, je tam tolik líbezných názvů. Ale také cest, které vedou přes ty vesničky a vesnice. Mám ráda takové výlety, kde nepotkám živáčka moc ráda. To je pro mne to pravé ořechové. Sama, šuměni vánku v korunách stromů a nebo šustění listů pod nohama. A sem tam ta srna nebo koza by mi nevadila. Silně vnímám pohodu z tvých bezvadných fotek. Těším se na další vycházku.
Daniela Řeřichová
Alenko, moc krásné, díky tobě poznávám nové kraje.
Věra Zajíčková
Opět poutavý a zajímavý příspěvek s krásnou fotodokumentací.V Třebušíně jsem byla asi před měsícem,ale šla jsem na zříceninu Kalich,která se mi moc líbila.
Jitka Hašková
Aleno, díky za seznámení pro mě s neznámými, kouzelnými místy. Dokonalá fotoreportáž.
Blanka Lazarová
Álo, jako parťačku bych tě brala hned. Úžasné jsou tvoje procházky. Vlastně promiň - výlety.
Jana Šenbergerová
Moc hezky slovně i obrazem zdokumentovaná procházka. Tak sugestivní, že jsem chvílemi cítila i vůni podzimu. Dík.
Jana Vargová
Hezké povídání a omluva za *, má jich být *****!
Jaroslava Handlová
Alí, ráda jsem se s Tebou prošla opuštěnými stezkami hezké podzimní krajiny. Díky za další dobrý tip i pěkné fotky. Stádo bílých koz se jen tak někde v lese nepotká :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.