Canyoning
FOTO: archiv Aleny Velkové

Canyoning

16. 11. 2021

Zdá se, že už jsem dosáhla věku, kdy mě muži začínají přirovnávat k ovoci. Prý jsem zralá žena. Zatím nevím, kde jsou hranice mezi jednotlivými stádii nezralosti, zralosti či přezrálosti, ale tiše doufám, že ještě nejsem zralá vyhodit na kompost.

Rozhodně si myslím, že být zralou ženou je výhoda. Je to totiž věk, kdy místo slova musím, znám už jen slovo můžu. No, vlastně jedno musím stále existuje: musím toho ještě hodně stihnout. A že toho je…

Letos se mi podařilo ze seznamu odškrtnout canyoning. Už dlouho jsem po této aktivitě pošilhávala, ale vhodná situace nastala až nedávno na dovolené na Madeiře, kde naštěstí (nebo možná bohužel) v mé blízkosti nebyl nikdo, kdo by mi řekl: „Podívej se do občanky a nikam nelez.“ Ne že bych do toho šla po hlavě a neporadila se s místními instruktory, ale ti mě ubezpečili, že většina přihlášených jsou začátečníci v mém věku. Jen se mi nepodívali do té občanky…

A pak přišel den D nebo spíš den C. Po vydatné snídani nás naložili do mikrobusu a šup do hor ke kaňonu. Tam nám byly vydány neopreny, boty, přilby, jakési postroje a pokyn, že je přísně zakázáno do neoprenu čůrat. Takto vyzbrojeni a poučeni jsme vyrazili na dvou kilometrovou, údajně báječnou cestu kaňonem, na níž nás čekalo pětkrát slaňování vodopádů, ze tří vodopádů skok a pětkrát sklouznutí. Hned první vodopád měl patnáct metrů. Nechtělo se mi věřit, že ten provázek, co na něm visím, mě může udržet. Udržel. Jenom jsem začala mít neodbytný pocit, že jsem si přeci jen tu snídani neměla dávat…

Mezi jednotlivými vodopády jsme se brodili někdy i po pás ve vodě, přelézali balvany a stromy. Vše v poměrně svižném tempu, neboť účastníky zájezdu byli moji údajní vrstevníci: třicátníci, čtyřicátníci a padesátníci. Instruktoři byli milí, usměvaví a po cestě nás motivovali osobními rozhovory. Aby řeč nestála, zeptal se mě jeden z nich zrovna ve chvíli, kdy jsem přelézala balvany:

„What´s your job?“
„Já už nepracuju. Jsem v důchodu,“ odpověděla jsem ledabyle a nenápadně se snažila popadnout dech.
„NE!“
„Jo, jo. Už mám i pět vnoučat.“

Když se dozvěděl, kolik mi je, vykulil na mě oči, trochu zblednul, nabídl mi rámě a v šoku mě vedl asi deset metrů za ručičku jako paní kněžnu, a ještě mi při tom udělal foto. Pro jistotu. Co kdyby bylo poslední… Poté došlo na celkem pohodový sjezd z vodopádu ve dvojicích. To už nenechal nic náhodě a raději si mě vzal pod ochranné křídlo. A protože to byl fešák, připadalo mi, že v tuto chvíli je můj věk vlastně zase výhodou. Kdy se mi taková šance znovu naskytne, že? Naštěstí mě brzy opustil a já už tím pádem nemusela mít zatažené břicho. Mohla jsem si trochu vydechnout a přestat předstírat, že adrenalinové sporty vyhledávám s železnou pravidelností. Jenže vydechnutí bylo pouze iluzorní. Čekal nás nejtěžší úsek. Skok z místa. Z výšky tří metrů přesně doprostřed jezírka.

„One, two, three – granny jump!“ povzbuzoval mě se smíchem.

Mně teda moc do smíchu nebylo, protože skála nebyla kolmá, ale naopak dost šikmá, takže skok vyžadoval velký odraz, a to v neoprenu není úplně snadná záležitost.

„Čtyři, pět, šest – nejsem žádnej Šemík, ty srandisto!“ pomyslela jsem si, i když slovo srandista nebylo přesně to, co mě v danou chvíli napadlo. Chvilku mi to sice trvalo, ale nakonec jsem skočila.

Po dvou strastiplných hodinách jsem se přeci jen dočkala… Byli jsme opravdu, ale opravdu na konci. Naštěstí na konci cesty, ale ne sil. Jejich zbytek jsem totiž potřebovala k poslednímu nelehkému úkolu, kterým bylo dostat se všelijakými břišními tanci a jinými kroutivými pohyby z neoprenu. Teď visím kdesi na Madeiře v kanceláři na nástěnce a ukazují mě jako příklad nerozhodným turistům:

„Nebojte se. Když to dala ona, tak už to dá opravdu každý!“

Slaňování se mi ale zabílilo a zdá se, že lézt dolů už umím. Jenom se ještě potřebuji naučit, jak se leze nahoru. Což je další bod mého seznamu. Na kurz horolezení se přihlásím hned, jak mě přestane všechno bolet.

Vždyť věk je jen číslo.

Můj příběh Podzimní soutěžení 2021
Hodnocení:
(5 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Granda Nekonata
Pecka :-) Jste fakt dobrá, to bych nedala... smekám
Martina Růžičková
Hustý!!! Omlouvám se za tento komentář, ale nakazila jsem se od vnučky a nic jiného mě v tuto chvíli nenapadá. Jste odvážná! Já bych takový adrenalin nedala. Díky za bezva článek a fotky, které nám vše přiblížily.
Anna Potůčková
Odvážnému štěstí přeje se říká. A u mě b to zcela určitě neplatilo. Nešla bych do toho a Tebe obdivuji. Odměnou jsou Ti ale zcela jistě krásné a odvážné zážitky.
Daniela Řeřichová
Paráda! To bych nedala. Moc Vám přeji tu odvahu a další touhu po adrenalinových zážitcích. Ať se Vám daří a my se máme čím kochat na stránkách íčka.
Jaroslava Handlová
Aleno, Tvůj den „C" se již nebude opakovat. Každý následující už bude jen jiný. Jistě jsi do splnění své touhy dala všechno a dopadlo to skvěle, včetně fotek a vyprávění. Děkuji. Já jsem Madeiru poznávala jen s mnohem menším adrenalinem (nepopírám, že můj ještě vyšší věk mne od canyoningu odradil). Přeji Ti úspěch při zdolávání „kurzu H" a brzkou realizaci horolezectví.
Naděžda Špásová
Vtipně napsané a odvážné. Vzhledem k jištění trochu méně riskantní, přesto hodno obdivu. Madeira je určitě krásná, pro nás vzdálená. V životě jsem riskovala jen jednou a na to mi stačila Pravčická brána. Lezlo nás asi pět po kolmé stěně na vrchol, včetně mého budoucího manžela. Dopadlo to dobře, máme dvě dospělé děti. Aleno, přeji ti ještě hodně adrenalinových pokusů, máš na to. :-)
Vladislava Dejmková
Smekám pomyslný klobouk...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%