Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Jiří Dostal
2.1.2022 15:05
:-) "Když v nepojmenované vdechneš duši jména,/ ty čtoucí, zdali víš..." Do paměti vryté verše často smyslem a významem obživnou až pozdějším prožitkem,... mirákl... :-)
Granda Nekonata
2.1.2022 14:38
12.55 jejda, to je naprosto v pořádku :-) děkuji za reakci
Eva Mužíková
2.1.2022 12:55
G.N. Někdy musím několikrát něčí báseň přečíst, abych jí porozuměla. Tak to bylo i v tomto případě, přesto jsem k závěru nedošla. Teprve díky Vašemu " vysvětlení" ve 14.04 a částečně i vyjádření Zuzky jsem pochopila. Já jsem spíš na takové jednoduché veršování u kterého se přemýšlet vůbec nemusí. Jo, zkrátka jsme každý jiný.
Granda Nekonata
1.1.2022 14:04
13.53 to máš, Zuzko, svatou pravdu! Ale mě v ten den úzkost už tak sžírala, že jsem se rozhodla jí vystrnadit. Posadit jí do vlaku, máchnout za ní dveřmi a alou pryč z nádraží. A teď, když mám pocit, že má chuť mi zaklepat na rameno, tak si představím ten obrázek a tu báseň a zklidním se.
Zuzana Pivcová
1.1.2022 13:53
Je to výrazná personifikace. Vlaky se však někdy vracejí a přivážejí zpět i to, od čeho jsme se domněle oprostili. A mně připadá, jako by loučení s "přítelkyní" nebylo zcela bezproblémové a radostné. Tedy, nejen šťastnou cestu, ale nenávrat tam, kde to bolí.
Miloslava Richterová
1.1.2022 13:10
Vidíš, já myslela, že je to Minulost, za kým se zavřely dveře.
Hana Práglová
1.1.2022 10:01
Moc hezké, i k zamyšlení..
Granda Nekonata
1.1.2022 09:59
och, naopak :-) tou přítelkyní je "úzkost". :-)
Miloslava Richterová
1.1.2022 09:24
Krásné. Proč tak smutně?
