O mořském koníku

Moc krásné. Díky.

Z jiného břehu ? Trochu mě to děsí.

Trochu surrealistické, trochu smutné, trochu nostalgické.

Z břehu se také může dívat mořský koník a vlastně kdokoli jiný.

Dívat se ze břehu na sebe ve vodě, tedy na sebe v době, kdy jste byla šťastná, a přesto osamělá, ne mezi ženami a dětmi. To je dost bolestná představa, zvlášť, pokud trvá ve vyprahlých ústech už 7 let. Já jsem takhle toužila po Albánii a podřízená té touze jsem se tam vracela 5 let za sebou a asi bych jezdila i dále. Teprve zemětřesení mi důrazně řeklo Dost. Děkuji.

Krásné.