Vzpomínky? Vzpomínky!
Foto Picsart, koláž autorka

Vzpomínky? Vzpomínky!

27. 1. 2022

"Ahoj, zvu tě, aby ses připojila," koukalo na mě, když se na displeji mobilního telefonu otevřela textová zpráva. Zvali mě dávní spolužáci. Že založili chat (internetovou debatní skupinku). Je to prý vymoženost, můžeme být v kontaktu bez ohledu na vzdálenost a denní rutinu. "Bezva nápad," říkám si a hned jsem vyzkoušela, jak to funguje. Každý ze skupiny psal, jak se mu daří, co dělal od doby, kdy jsme opustili škamny, kolik má dětí a zdali má vnoučata.

Za pár týdnů se to zvrtlo. Diskusní fórum se změnilo ve vzpomínkové fórum. Jiné zprávy už tam téměř nebyly. A k tomu nářky, jak je mládí v ...(víte kde), a že to bylo tehdy krásné, a ... a ...

Jednou ráno, když jsem na chatu pročítala nové zprávy, napadlo mě si čtení stopnout. Věnovala jsem mu deset (!) minut. Deset minut svého přítomného života jsem věnovala času, který je nenávratně pryč. Vzpomínkám na svoji dávno žitou dobu. A v tom okamžiku jsem se rozhodla, že si budu dávat daleko větší pozor na to, abych žila současný život. Ne ten minulý. Abych nežila znovu život, který je díky minulosti už daný. Život, ve kterém se díky minulosti nedá dodatečně už nic nového prožít.

Řeknu vám, není to jen tak. Zkuste si toho také začít všímat.

Kolik věcí, které máme doma, nás přímo přitahuje ke vzpomínkám. A nejen věcí. Vzpomínat nás může "přinutit" vůně, západ slunce, pohled na obraz moře... Častou příležitostí, jak se ponořit do vzpomínek, jsou procházky. A zvlášť ty, kdy kráčíme v klidu, bez konkrétního určení a sami.

Rozumím tomu, když se někdo rozhodne, že svůj současný život chce věnovat tomu minulému. Důvody nejsou důležité. Můj příspěvek chce oslovit ty, kteří se tak nerozhodli.  A jako já si v jednu chvíli uvědomí, že díky častým vzpomínkám jim současný život utíká skrz prsty.  Ani u takových lidí nejsou důvody důležité. Není jen správné anebo špatné rozhodnutí.

Když se přistihnu při "nechtěné" vzpomínce, zadívám se pozorně kolem sebe. Úmyslně chvilku pozoruji nějaký detail. Anebo se pozorně zaposlouchám. To mě spolehlivě přenese zpět do současnosti. A v té už zase záleží na mně, jak ji prožiji. Ta je, oproti vzpomínce, ještě otevřená...

---

„Neohlížejte se smutně za minulostí, už se nevrátí. Raději moudře využijte přítomnosti. To je správná cesta.“ —  Henry Wadsworth Longfellow

 

Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(4.6 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladislava Dejmková
Osobně si myslím, že moje vlastní občasné vzpomínky mi nekazí prožívání přítomnosti. Něco jiného jsou vzpomínky někoho jiného, které jsem již mockrát slyšela v nejrůznějších variantách. Těm se snažím nějak vyhnout.
Miloslava Richterová
Děkuji ti, opět nabízíš zajímavé téma, citáty na závěr se mi též líbí, i nad nimi lze přemýšlet. Vzpomínám ráda, ale nikoliv smutně. Nezemřel ten, kdo žije ve vzpomínkách. Vzpomínky, jsou-li dobré, mohou člověka posílit v těžké době. Díky vzpomínkám vím, kdo jsem. Prožila jsem šťastné dětství, spokojené mládí a mohu porovnávat se současností právě díky vzpomínkám, nepodléhat tlakům médií ani jiného. Myslím, že vzpomínky nebrání snaze prožít co nejlépe přítomnost.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.