Dobrý pocit

Takže vidím, že úklidové a vyhazovací manýry čas od času postihnou každou (skoro) z nás. Můj muž je střádal a mě z toho berou čerti. Na vyhození starých časopisů - fotografických a přírodopisných, které jsem já sama nastřádala - se také chystám. Šicí stroj jsem už, Nadi, vyklidila dříve. Marně přemýšlím, nepoptával někdo tady ústřižky látek? Třeba by se někomu hodily.

Vnimám ten pocit úplně přesně. Včera jsem dokázala (tajně) vyhodit asi deset kilo starých časopisů a brožurek. Můj muž to netuší, takže zatím to přežil. Látkového bohatství jsem se bohužel musela zbavit při stěhování před osmi lety, ale už mi bují nové.

Naďo, dobrá inspirace ze tvé strany, ale zatím jsem na tom pořád jako Alena Tollarová. Také vlastním padesát let starou kufříkovou Veritasku. Mám ji sice po ruce, ale na zemi vedle šicího stolku, na který ji občas musím zvednout, ale jde mi to čím dál tím hůř. Je nějaká mnohem těžší, než bývala. :-) O hadříkách raději pomlčím, mám jich plnou skříň. Ta fotografie přesně vystihuje, cos udělala. Umožnila jsi energii ve svém bytě proudit. Postupně, ale jistě.

Tak to je nápadité téma, také se budu muset kouknout do velké krabice, kde mám to látkové " bohatství". Mám dva šicí stroje, ale ani do jednoho by se nevešla ani rukavice.. Tak hodně dobrých pocitů Nadičko. Já měla trochu podobný, když jsem nedávno přivezla na balkon kontejner na bio odpad a nacpala do něj výzdobu ze smrkových větví /to už byly jen větvičky, jehličí na zemi, nebo dole na chodníku/.

Také mám Veritasku kufříkovou, kterou mi manžel kdysi zapracoval do stojánku po Singrovce po babičce, takže ji mám ponořovací. Ale není v ní tolik místa, takž v ní mohu uchovávat jen šicí potřeby. Také jsem hodně šila, naučila jsem se od babičky-švadleny a také máma byla šikovná na šití. Teď už také jenom opravuji co je potřeba. Ale předloňské vbourání se dělníků do mé šatny, mě přimělo radikálně probrat šatník a zbytečné věci jsem do do kontejneru charity.

Veritasku mám taky, ale kufříkovou, bydlí ve skříni. Doby, kdy jsem obšívala celou rodinu, jsou dávno pryč, ale taky je potřeba sem tam něco zkrátit apod. Růžných látek mám v tichu skříně taky ještě dost. Nemám sílu je vyhodit. Jak se znám, tak když se v záchvatu šílenství něčeho zbavím, za chvíli to hledám. Když přijdou snachy s otázkou - nemáš? tak se většinou ukáže, že mám. Tak to zatím nechám tak.

pěkný článek, jen poznámečka - nebyl by z odstřižků hezký patchwork?