Původně byl jen zemědělskou vesnicí, které se po staletí říkalo Přední Ovenec. Na přelomu 19. a 20. století tu došlo k velkým změnám. Vyrostly rozsáhlé bloky domů, různé průmyslové objekty a pozoruhodná vilová čtvrť. V roce 1890 se změnil název na Bubeneč. (Poznámka: Pravidla připouštějí používání jména v mužském i ženském rodu.) V roce 1904 Bubeneč dokonce získal městská práva. Avšak již roku 1922 byl přičleněn k Praze. V současnosti je jeho území rozděleno mezi Prahu 6 a Prahu 7.
Před časem jsem si přečetla několik zajímavých článků o zdejších vilách, z nichž mnohé jsou památkově chráněnými architektonickými klenoty. Rozhodla jsem se, že se musím za těmi nejznámějšími vypravit a blíže je poznat. Bubenečskými ulicemi jsem sice párkrát procházela, ale tehdy ještě bez většího zájmu. Teď to bylo jiné. Naplánovala jsem si trasu, vytiskla mapku a už jen čekala na příhodný den a počasí přející fotografování.
Na začátku února konečně nastala kýžená konstelace, a já mohla vyrazit. Nejvíce mě přitahovala Slavíčkova ulice, kde je soustředěno hned několik vil, které patřívaly známým osobnostem a jsou dílem významných architektů.
Rohu Pelléovy a Slavíčkovy ulice vévodí Pelléova vila. Architekt a stavitel Rudolf Koukola postavil tuto krásnou novorenesanční vilu v letech 1889-1890 pro rodinu své tchyně. Nejslavnějším obyvatelem vily byl v letech 1919-1920 francouzský generál Pellé, velitel francouzské vojenské mise, pozdější náčelník československého Hlavního štábu branné moci a manžel neteře malířky Zdenky Braunerové.
V roce 1958 byla vila prohlášena za památkově chráněný objekt. V letech 1978 - 2001 byla využívána jako mateřská škola, čímž byla značně poškozena. V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce a přes deset let zde fungovala galerie, která představovala práce výtvarníka Jiřího Anderleho a jeho sbírku primitivního afrického umění. V současné době zde má MČ Praha 6 obřadní síň a organizace Porte tu pořádá výstavy, koncerty a programy pro děti i seniory (Fresh Senior).
xxx
Arch. Rudolf Koukola si vystavěl vlastní půvabnou vilu hned na protější straně ulice. Své poslední majitelce přinesla smutný konec. Byla se svým přítelem v roce 2019 zavražděna podvodníky, kteří chtěli cennou stavbu získat.
xxx
Další významnou stavbu v ulici si také vystavěl architekt pro svoji rodinu. Byl to Jan Koula, jeden z předních představitelů historismu v české architektuře. Spojením prvků vladislavské gotiky a lidové architektury se snažil o vytvoření typicky českého slohu.
Ve výklenku fasády je socha sv. Ivana od Koulova souseda, sochaře Stanislava Suchardy.
xxx
Vila s obrazem sázavského opata Božetěcha od Mikoláše Alše byla postavena v letech 1895-1896 pro slavného sochaře Stanislava Suchardu. Autorem projektu novorenesanční stavby byl František Schlaffer. Tvořili a bydleli zde i Suchardovi sourozenci, sochař Vojtěch a malířka a keramička Anna, kterým ji později přenechal. Anně se zde narodil syn Cyril Bouda, známý ilustrátor.
xxx
Malebnou vilku v lidovém stylu, která se zrovna opravuje, si vyzdobil malbami na fasádě pravděpodobně sám malíř Rudolf Říhovský, pro kterého ji navrhl architekt Alois Dryák.
xxx
Lidovou architekturou se nechal inspirovat i malíř a architekt Karel Vítězslav Mašek, jeden z tvůrců dostavby katedrály sv. Víta, když kreslil návrh svého rodinného domu. Pro dům navrhl a sám vyrobil nábytek, dřevořezby a ozdobná kování. Jeho dílem je i zahrada v neogotickém slohu, kterou velice neobvyklým způsobem vyzdobil chrliči a jeskyní z kamenných gotických fiál, které prý pocházejí přímo z chrámu. Fasádu domu vyzdobili Ludvík Wurzel a Antonín Waigant.
Působivá je zejména plastika Madony nad vchodem a okénko s vykukujícími andílky.
xxx
Na rohu Slavíčkovy a Suchardovy ulice stojí druhá vila Stanislava Suchardy. Nechal si ji postavit, když začal pracovat na pomníku Františka Palackého a ateliér v původním domě byl pro toto dílo příliš malý. Architekt Kotěra navrhl raně secesní budovu s hrázděnými štíty a mansardovou střechou. K vile je připojena samostatná budova ateliéru.
xxx
Také v krátké Suchardově ulici najdeme velice zajímavou stavbu. JUDr. Jan Náhlovský, spoluzakladatel Československého statistického úřadu, si za projektanta zvolil slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Lidovou architekturou inspirované stavby tohoto architekta jsou známé např. z beskydských Pusteven, či lázní Luhačovice.
xxx
Na rohu ulic Slavíčkovy a U Vorlíků stojí mohutná budova, která je v těchto místech zřejmě nejstarší. Dříve se jí říkalo Zátorka, ale v roce 1821 ji zakoupil advokát Josef Zahořanský z Vorlíka a jeho jméno se přeneslo i na dům. Oba názvy se zachovaly v pojmenování přilehlých ulic.
xxx
Mnoho zdejších vil slouží jako reprezentativní sídla velvyslanectví různých států. Například v domě malíře Tavíka Františka Šimona sídlí alžírské velvyslanectví.
xxx
Významnou památkou je neorenesanční Lannova vila v ulici V Sadech. Architekti Ignác Vojtěch Ullmann, Antonín Barvitius a Josef Schulz ji vyprojektovali pro známého průmyslníka a mecenáše umění Vojtěcha rytíře Lannu. Dnes je reprezentačním zařízením Akademie věd ČR. Nachází se tu ale také kavárna přístupná veřejnosti.
xxx
Rodina bankéřů a továrníků Petschků si nechala v Bubenči postavit dokonce tři vily. V ulici V sadech je to tzv. třetí Petschkova vila. Tato rozlehlá budova byla vybudována v letech 1929-1930 pro Marianne Gellertovou, dceru Julia Petschka. Architektem byl Max Spielmann. V roce 1938 byla rodina nucena emigrovat a majetek jí byl zabaven. Po roce 1957 užívalo objekt čínské velvyslanectví. Od roku 2005 je majetkem Památníku národního písemnictví, který by se sem měl v letošním roce přesunout a otevřít rozsáhlou expozici - Muzeum literatury.
xxx
V této čtvrti je toho rozhodně ještě mnohem více k vidění, a stojí proto za návštěvu. Jestli jsem vás k ní zlákala, budu moc ráda.
xxx
Pokud vás článek zaujal a chtěli byste se dovědět více, uvádím zdroje, ze kterých jsem čerpala.
https://www.prahaneznama.cz/praha-6/bubenec/
https://www.bubenec.eu/bubenecske-vily/
https://nasregion.cz/maskova-vila-dum-jako-nejkrasnejsi-pomnik-183913/
https://nasregion.cz/jan-koula-muz-desatera-remesel-muze-toto-clovek-stihnout-za-jediny-zivot-156385