Štědrý den je spojen s magií, tajemnosti souvisí s jídlem
Ilustrační foto: Pixabay

Štědrý den je spojen s magií, tajemnosti souvisí s jídlem

24. 12. 2022

Štědrý den byl v českých zemích vždy dnem magickým, připisovala se mu řada zvyků. Všude bylo uklizeno, napečeno, vyzdobeno a vše, co se událo, mělo mít dopad na příští rok. Lidé na sebe byli hodnější než obvykle a z náhodných dějů se odhadoval osud.

„Například podle pohlaví prvního příchozího k večeři se předpokládalo, zda se budou v hospodářství rodit samci či samice. Slavnostní večeře začínala s východem první hvězdy a lišila se podle krajů i sociální vrstvy,“ píše etnografka a folkloristka Jiřina Langhammerová v knize Lidové zvyky.

V dřívějších dobách se půst držel po celý advent. Zatímco dnes se klasika štědrovečerní večeře zúžila na smaženého kapra s bramborovým salátem, či jinou rybu, zpravidla lososa, dříve musela být na stole trocha od každého druhu plodin, které se pěstovaly na poli či které chtěl hospodář na jaře zasít.

„Měšťané a ti bohatší měli rybu na několik způsobů, někde se jedl pečený krocan, jinde plnění hlemýždi, ve středních Čechách byl častý králík v omáčce nebo řízky, přestože obecně panoval ještě na Štědrý večer půst o masa kromě ryb. Na stole, ve městech dříve než na vesnicích, nechybělo různé cukroví, později vánoční dort, jižní ovoce, punč, lihoviny a káva,“ napsala Langhammerová.

Na venkově se tradiční jídelníček udržoval déle. Na začátku hostiny se podávaly oplatky s medem – ve sbírkách muzeí jsou dodnes speciální železné formy, v níž se pekly. Jsou to velké kleště s terčíky reliéfně zdobenými symboly Vánoc.

Na Valašsku a Horňácku se nohy dřevěného stolu svazovaly řetězem, aby se stolovníci za rok vrátili v plném počtu. Pod stolem bývalo obilí, někde v něm ležela sekera jako symbol síly. Zatímco dnes se připravuje většinou rybí polévka, dříve bývala z luštěnin: z čočky či hrachu. I ten měl skrytý význam, protože snadno bobtná a nabývá na objemu. Častým hlavním jídlem byl nákyp s příměsí hub v Podkrkonoší zvaný hubník, ve středních Čechách kuba. Součástí večeře bylo ovoce, nejčastěji ve formě sušených křížal.

A vánočky? Ty musely vydržet až do Nového roku. Na štědrovečerním stole ovšem nesmělo chybět ani kyselé zelí, které podle pověry chránilo před zimnicí.

Zlaté prasátko se prý zjeví o Štědrém večeru všem, kteří odolají vůni připravované večeře i vánočním sladkostem a dodrží po celý den do východu první hvězdy půst. Tato tradice přetrvala do dnešních dnů, ovšem ani ti starší si nemohou vzpomenout, že by pozlaceného čuníka kdy viděli přebíhat po stěnách pokoje. Že by konečně letos?

Štědrý den Vánoce
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5.1 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Letos se u nás proběhlo zlaté prasátko oblohou. Na Štědrý den odolám všem gastronomickým svodům, takže jsem ho viděla. :-)
zdenka štruncová
již druhe vanoce jsem zažila,mimo domov každe bylyuplně jine
Anna Potůčková
Co kraj, to jiné Štědrovečerní zvyky. Co je však všude stejné je ta vánoční příprava hospodyněk. Bez některých zvyklostí bychom si snad ani Vánoce neuměli představit. A co se týká kdo u nás přišel první k večeři, tak to byla naše nejmladší vnučka Izabelka.
Miloslava Richterová
Tato krásná štědrovečerní magie pochází od starých Slovanů a od slavnosti zimního slunovratu, byla jen posunuta do Štědreho večera, máme ji rádi a užíváme si ji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.