Čtení knih je v módě. Podíl na tom mají bookstagrameři

Článek mě provokuje. Ano, generace současných seniorů vyrůstala na lásce ke knihám a to se snaží většina z nás přenést na další generace, ale nové informační technologie jsou nezanedbatelné ve vlivu na mladou generaci a přenos mezigeneračních informací a "priorit" je velmi tenký led. My se snažíme nabídnout cestu k objevení příběhů a hodnot na papíře a vnoučata nám nabízejí proniknutí do světa virtuálních informací. Alespoň já to tak mám. Čím mě článek provokuje? Nezažíváme "Den poté" kdy se svět natolik změnil, že kniha je něčím zvláštním, že cestu k ní ovlivňuje kdejaký influencer. Snažím se přizpůsobit anglicizmům v češtině a při vzpomínce na svého profesora češtiny, který s láskou přednášel díla klasiků české i světové literatury a snažil se v nás ukotvit lásku k češtině, potom bych influencera nazvala OVLIVŇOVATELEM a každý si může vybrat zda v dobré či špatném směru. Takže pozor na influencery.

:-) "Klec vyšla hledat ptáka" Franz Kafka

Článek paní Hofmanové se mi líbí, protože sděluje dobrou zprávu, že mladí lidé objevují svět písmenek, svět knih. (Kdo je pravidelným návštěvníkem stejnojmenného veletrhu, tak ví, že se zájmem o literaturu to není vůbec špatné). Kdo se pohybuje mezi mladou generací, tak ví, že je ovlivňována sociálními sítěmi a že má své vzory, podobně jako jsme je měli my před půlstoletím, prostě jen v jiné podobě. Fandím lidem, kteří podporují dobré vize a sdílejí je, ať již se nazývají jakkoliv. Na druhou stranu to pro mne vůbec neznamená, že kdo nečte, je méně kvalitní. Někteří lidé možná přečetli stovky knih, aniž by je to kultivovalo. Ráda žiji v tomto století, kde mi nikdo neurčuje co je správné a co je špatné.

Já budu raději vášnivá čtenářka než "bookstagramer". I mé vnoučata jsou čtenáři, tři ze čtyř. Čtvrtý lásku ke knihám ještě neobjevil a určitě to není proto, že by se mu v dětství málo četlo. Knihy mě provázejí celý život, přečetla jsem jich opravdu hodně a nemám pocit, že bych nežila svůj vlastní život. To je taková blbost - jak se u nás říká "až na půdu." Knihy život obohacují, ale žít ho musíme sami, s knihami a tedy bohatší a nebo bez nich, poněkud ochuzený.

Ta uvedená slova jsou přímo odporná a nemám jediný důvod se k nim stavět pozitivně. Jenže, kdyby byl použit český výraz, nebylo by to módní. Co vím od známých, děti moc nečtou. Mají chytré telefony. Většinou čte starší generace. Paní Caklová, že jste toho moc nepřečetla, to vám rád věřím. Je to vidět.

Dobrý den, píši můj pohled učitele. Děti a mladí lidé moc nečtou. Proč? Protože jim doma také nečtou. Ani pohádky. Chybí jim vzor. Také potom jejich slovní zásoba podle toho vypadá. je chudá jako dítě ve slumu. Hrají převážně hry, lajkují. Vidím to i u vnuček, kterou jsou premiantky, přesto nečtou, ale aspoň se hýbají. Také málo sportují a moc nevydrží. Budeme mít školní výlet, kde je jeho součástí i turistika v Naučné stezce. Pouhých 10 km. Já s kardiostimulátorem, umělým kolenním kloubem, cukrovkou a věkem 68 let s tím nemám problém, ale děti ano. Nevím kolik se jich po oznámení programu nakonec výletu účastní??? Jindra

To je zase slovo. Ani vyslovit ho neumím. Nenapadlo by mě, že čtení může být módní záležitost. Když jsem byla malá, četla jsem proto, že jsme doma měli knížky a rodiče mi je kupovali. A zájem o ně tak ve mně vzbudili přirozenou cestou. Zde o vlivu rodiny autorka nepíše - rodiče mají nejspíš jiné zájmy.

Velmi mě pobavila první věta třetího odstavce. Přesně to jsem si pomyslela. Vždycky jsem měla potřebu číst, ale nikdy jsem nepotřebovala, aby mi někdo říkal, co číst. Povinná školní četba nebyla nic pro mě. Možná mi díky tomu unikla i řada knih, které by mě zaujaly. Čím jsem starší, tím častěji si vybírám četbu "náhodně", tzn. intuitivně. Málokdy se stane, že by to byla špatná trefa. Více si půjčuji v knihovně, méně kupuji. Už je nemám kam dávat. Četba knih je zcela neodmyslitelnou součástí mého života. Je mou minulostí, přítomností i budoucností. Jak někdo nemůže být bez moře, zahrádky, psa nebo kočky, bez vnoučat, já bych nechtěla být bez knih. V poslední době mají však vážnou konkurenci - pastelky. :-)

Nikdy mě nenapadlo vnímat to, že někdo málo čte. Čím jsem starší, tím víc mě provází myšlenka, tedy nic proti vášnivým čtenářům, že čím víc čtou, tím méně žijí svůj vlastní život. Osobně jsem moc knížek nepřečetla a nemám pocit, že jsem o něco přišla. Mám ráda život v přítomnosti ♥