FEJETON: Když ony jsou tak krásné. A byly moc drahé. Přece je nevyhodím!
FOTO: Jana Mesarčová

FEJETON: Když ony jsou tak krásné. A byly moc drahé. Přece je nevyhodím!

28. 5. 2022

Mnohokrát v našem ženském světě podobné věty byly řečeny. Nesčetněkrát jsme samu sebe i své okolí, tedy maminku, kamarádku, nebo dceru přesvědčovaly, že ten hadýrek ve skříni musí zůstat a smysluplně blokovat báječné polstrované ramínko.

Tolikrát jsme si pošetile nalhávaly onu potřebu mít a nosit kousky oblečení, které bylo více drahé a módní, než nám padnoucí, a tím příjemné.

Je ráno. Ve spěchu upíjím milovanou kávičku. Lítám v negližé a za mnou se neviditelně vlní obláček vůně léty ověřeného parfému. Rádio si pobrukuje Mekyho Čo bolí, to prebolí. Do této chvíle je všechno fajn, nikdo mi do ranního soukromí nekecá. Jen otevřu šatní skříň a ... ?

Jéžíšmarjá, co si mám oblíct?

Bez nápadu koukám do regálků, tu na ověšené věšáky, a tu zase z okna, abych se konečně něčeho zásadního chytila a podle toho namyslela outfit. Vytahuji lehký svetřík, k němu dlouhou splývavou vzdušnou sukni ke kotníkům.

Houbelec! Nemám k tomu plátěné boty! Včera tančily v pračce, dosychají.

Tak jinak. Vytahuji žíhané žluté šaty.

Ne, nemám k nim ty správné legínky,“ a šup s nimi zpět do skříně.

Co ten nový khaki svetr?“ zavrtím se v bocích. „V něm jsem tlustá,“ usadím svůj pokus.

Chvíli přemýšlím a vytahuji pohodlnou minisukýnku, jenomže si vzpomenu, jak mi minule v ní nebylo dobře, protože je už dost krátká s ohledem na můj věk a koneckonců, mám v ní moc hubené nohy. Zamítnuto. Letí do skříně.

Co ty košilové šaty, jemně kárované, moderní, mladistvé, jen doladím bílýma teniskama?“ zkouším barvitou otázkou mou vlastní neúprosnou módní policii. Kdepak, rozkaz zní nevytahovat, protože si vybavuji, že jsem se v nich nedávno cítila jako selka z Horních Rakous. Jen si k nim vzít dřevěné vědro a štokrle a můžu si jít na pastvu povídat za ubučenou Milkou.

No nic, džíny a bílé tričko vše jistí. Rtěnku domáznu na zastávce šaliny. Důležité je, že stíhám. Pokorně sobě slibuji, že tento večer si vše promyšleně nachystám, a hlavně vytřídím kousky, které nenosím, ať už z jakéhokoliv důvodu. Jenomže - sliby, chyby. Večer si fikaně vsugeruji, že zítřejší ráno v pohodě „dám“ a jdu si raději přečíst aspoň jednu kapitolku od Wima Hofa.

Je ráno. Ve spěchu upíjím milovanou kávičku. Lítám v negližé a za mnou se neviditelně vlní obláček vůně léty ověřeného parfému. Rádio si pobrukuje Zagorku Nešlap, nelámej. Otevřu skříň a je tu zas ta bezradnost nad plněním úkolu být šik, ale nebýt jako klaun, vypadat mladistvě, ale ne jako vrásčitý šarpej ve volánech a cítit se fajn, tedy nemuset se kontrolovat, zda oblečení skutečně rafinovaně zakrývá tolik nechtěně pěstěnou, avšak nenáviděnou, břišní slaninku. Času není na zbyt, nostalgicky šáhnu po šatech, které jsem si koupila na loňský večírek, a které mi, podle reakcí okolí, slušely, ale to jsem měla o 3 kg méně a jinou barvu vlasů.

Opět - džíny a růžové tričko vše jistí. Krásné šaty vracím do skříně. Dávám jim milost. Ještě třeba bude příležitost vyvést je do společnosti. Vždyť byly tak drahé, přece je nevyhodím!

 

 

Hodnocení:
(4.8 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Švancarová
Počtení na dobrou noc je prima.Mužský se k tomuhle vyjádřil přesně jako mužský.Zjistila jsem,že jsou v okolí lidé,kteří sledují co máte na sobě,ne že ne.Hezky jste popsala ty ženské starosti.
Dana Divišová
Tolik věcí jsem rozdala, tolik mi jich ještě zbylo. Jen se do nich nevejdu. Že bych začala držet dietu? Nikdy jsem to nezkusila. Pokusit se můžu. Prostě s některými kousky se mi nechce loučit. Džíny a triko to jistí. Do doby, než koupím lístky do divadla nebo na koncert..ach jo.
Eva Kopecká
Nelpím na věcech...ale s některými se rozloučit je skutečně hodně těžké. Tehdy nebyly chytré telefony a neměla jsem ještě foťák. Aspoň vyfotit jsem si je měla. Jednou jsem viděla v butiku sukni, ta tedy byla. Malá mi byla. A jednou mi známá nabízela svetr, ale já neměla zbytečné peníze. Obě věcičky byly styl patchwork, na tu dobu to bylo skutečně Něco. Dneska taky ale, jak zaváháte, věc je pryč a už se neobjeví.
Jana Šenbergerová
Asi se nenajde moc žen, které by vám nerozuměly. Ať se snažím sebevíc, vždycky mi zbudou ve skříni věci, do kterých se už nevejdu, nebo je nemám kam nosit. Čas od času je vytáhnu, ale nakonec se pokochám a vrátím je, abych se o vymístění pokusila zase někdy příště.
Eva Kopecká
Když jsem byla mladší a štíhlejší, oblékání mi zabralo víc času. Dneska zásadní otázkou není, co si vezmu. Dámy vědí a znají, jak se ptám. Do čeho se vejdu. Věci, o nichž předpokládám, že je již zbytečné mít doma, jsem rozdala zdarma příbuzným, kamarádkám, kolegyním. Byly velice zachovalé, teda ty věci, byly přijaty s nadšením a já byla ráda, že jim slušely a že jim poslouží. Vzpomínám si na některé své kousky, které jsem unosila doslova do vyhození opotřebováním. A lituji je, neměla jsem je nosit. Měla jsem si je schovat a vyhradit jím ve skříni čestné místo. Byly to například krásné nízké černé sandály značky La Halle. Roztomilé lehoučké sportovní baleríny Vagabond. Sukně ze sekáče, béžová s kytičkami, šitá So pruhů ve stylu patchwork. Šaty taktéž z druhé ruky, černé s kytičkami. Sedly jako ulité. Tričko černě lemované vzor duha, s vykrojenými rameny. Všechny ,,holky" se mě ptala, odkud ho mám....obchudek už neexistuje, bylo za hubičku. Ach v moje věcičky....jak jste mi slušely.
Daniela Řeřichová
Moc hezký fejeton se sympatickou sebeironií. Obrázek jako u nás doma. Také mám nabouchanou skříň, přestože každoročně vyřazuji a dávám do Sue Ryder. Módu sleduji, v naší rodině se rádi hezky oblékáme a máme kam nosit. Kultuře odívání by se měly učit děti odmala, aby dokázaly rozlišit vhodnost oblečení pro různé příležitosti. :-)
Libuše Křapová
Honzo, věř, že tohle jako muž nemůžeš pochopit.
Jan Zelenka
To jsou starosti! Já mám pár hadrů a to mi stačí. Peníze raději použiji na něco užitečnějšího. Ale chápu, že dámy mají jiné myšlení.
Libuše Křapová
Jano, přesně tak :-) Ráno tedy nelítám, ale také se jen ploužím. Navíc už mne naštěstí nic lítat nenutí. Ale ty krásné drahé věci ve skříni - já do nich jednou určitě zhubnu!
Hana Šimková
Mám dvě nabouchané skříně a problém úplně stejný jako Vy. Bohužel nikam nechodím a tak to moje krásné oblečení je ve skříni stále. Přece nebudu chodit v drahém kostýmku po městě se psem. Večerní šaty mám troje, ale na ples už nechodím. Otevřu vždy některou skříň, pokochám se a zase ji zavřu, Vím, že bych to měla protřídit a něco vyhodit. Víte ale jak to bylo drahé.?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.