Myčce jsem říkala "moje druhá nejlepší kamarádka", když první je automatická pračka. Dívala jsem se, jak muž se synem napojují myčku a tak mne napadlo, kdo takové věci vynalezl. No samozřejmě, že mužský!
Naše babičky, prababičky i prapra praly ručně. Vyvařovaly, dokonce si doma i dělaly mýdlo z kostí. Představuji si, že kdysi některá žena onemocněla, měla 5 dětí a bylo třeba vyprat. Ten pradědek si nedělal těžkou hlavu s dětmi, ale když chtěl jít do hospody, obě košile špinavé, žena v posteli, děcka jak šmudly. Tož si nechal poradit, rozdělal oheň pod kotlem a pral. Prádlo nebylo moc čisté, límec košile špinavý a napadlo ho, jak si práci ulehčit a vynalezl valchu. Pak pral na valše, žena se uzdravila, muže pochválila a zmínila se sousedkám. Všechny chtěly valchu. Nakonec se výrobou valch muž živil. Pak si všiml, že má žena od valchy odřené kotníky na rukou a z hrůzy, že by nemohla prát a musel by to dělat zase on, tak v hospodě s kamarádem přemýšleli. A vynalezli pračku. V plechové krabici byl na dně takový větrák, připojili k němu šlapadlo a žena šlapala a prádlo se točilo v té mýdlové vodě, duchna narážela na spodky a bylo vypráno. Máchali pořád v řece. A pak si naši prapředci pořídili elektřinu... Chlapi prostě vynalézali, aby se sami nenadřeli.
To samé bylo s myčkou. Kdo rád myl nádobí? Mastná voda, kartáčem se dřely připálené hrnce, prababka navařila a pak hodinu drhla nádobí, od sody rozpraskané ruce, pradědek se najedl a na otomanu si zdříml. Až jednou prababka zase onemocněla a pán domu se musel k dřezu postavit. Praštil kartáčem a vynalezl sprchu, vynalezl jar a ...
Takže velebme ty naše líné muže, protože vynalezli všechny věci, které nám ulehčují život. Ovšem, když jsem přemýšlela, komu z nich bych dala Nobelovu cenu, napadlo mne: tomu, co vymyslel menstruační vložky s tou lepící páskou. Víte, jak se musely naše praprababičky trápit? Ještě moje matka vzpomínala, že se u každé chalupy, kde žila holka, sušily pásky látky a sousedi měli přehled, "kdo to nedostal". A naše generace používala takové ty hrubé vložky, sem tam tam byla tříska. A vložka putovala, klouzala někam na záda, pak se používaly zichrhajzky (spínací špendlíky), ovšem nesměly se otevřít! Začaly se prodávat kvalitnější vložky ,zdokonalé zmíněným lepicím páskem, vložky s křidélky. Jako další přišly na řadu tampóny, teď snad jakési kalíšky, no jestli mi něco v mém věku nechybí, tak to jsou tyto věci. Akorát nevím, zda ten pásek vynalezl nutně mužský. Proč by to dělal? Leda, jestli nebyl na operaci s hemoroidy. Tož jak jsem se dostala od myčky k vložkám...
