Kateřina Macháčová: Čím je člověk starší, tím je pro něj pohyb důležitější
Ilustrační foto: Ingimage

Kateřina Macháčová: Čím je člověk starší, tím je pro něj pohyb důležitější

29. 7. 2022

Vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu při Karlově Univerzitě v Praze a na téže fakultě pak v roce 2009 ukončila doktorandské studium. Více než dvacet let se zabývá pohybem, a to i na vědecké úrovni.

„Pokud se naučíme vnímat vlastní tělo a pečovat o něj, tak pak můžeme velmi snadno a efektivně předcházet většině komplikací, nejen pohybového aparátu," říká v rozhovoru pro magazín i60 Mgr. Kateřina Macháčová, Ph.D.

Češi patří k nejtlustším národům na světě. Je to tím, že se málo hýbou?

Toto je velmi individuální a ve společnosti můžeme pozorovat obrovské rozdíly. Tvoří se vlastně dva protipóly, kdy určitá skupina obyvatel sportuje pravidelně a možná někdy až moc, a na druhé straně jsou lidé, kteří nesportují vůbec. Problém by to nebyl, pokud bychom měli v životě dostatek přirozeného a všestranného pohybu, který bohužel z našich životů prakticky vymizel. Díky moderním technologiím se přestáváme hýbat - máme auta, výtahy, pračky, sušičky, myčky, robotické luxy nebo sekačky, nakupujeme vsedě od počítače a v tomto duchu by se dalo pokračovat. Když k tomu přidáme potravinářský průmysl, který nás vykrmuje levnými a nekvalitními potravinami, tak je problém s obezitou a dalšími civilizačními chorobami na světě. V dnešní době je tedy nezbytné pečovat o tělo a vědomě kompenzovat deficity pohybové aktivity. Jinak než pohybem to nelze.

V posledních letech je možné vidět na ulicích běhat stále více lidí, a to nejen mladé, ale i starší. Takže, lepší se to?

To je asi pravda. Jen mám bohužel někdy pocit, že v některých případech jde o takové módní vlny. Vliv na tento trend mohly mít i poslední dva roky epidemiologických opatření, díky nimž si více lidí zvyklo sportovat venku. Nejde jen o běh a populární nordick walking, ale i o turistiku nebo pak zimní sporty jako jsou běžky či skialpinismus. Bylo by skvělé, kdyby to lidem vydrželo co nejdéle!

Jak poznám, že s mou tělesnou schránkou není něco v pořádku? Předpokládám, že je to až v době, kdy mě něco bolí…

Bohužel ano. Bolest můžeme chápat jako volání těla o pomoc. Naše tělo s námi neustále komunikuje a je schopno nám dávat najevo, co potřebuje nebo čeho už je moc a to ve všech oblastech života. Bohužel, většina z nás tyto jemné signály „neslyší“, tak musí přijít silnější volání jakým je právě bolest nebo nemoc. Důležité je toto neignorovat nebo netlumit, ale řešit. Nejčastějším důvodem bolesti jsou zpočátku drobné disbalance vznikající nedostatkem všestranné pohybové aktivity, často v kombinaci s jednostranným zatěžováním či přetěžováním. Pokud se naučíme vnímat vlastní tělo a pečovat o něj, tak pak můžeme velmi snadno a efektivně předcházet většině komplikací nejen pohybového aparátu.

U starších lidí často slýcháváme, že se nemohou hýbat, ale rozcvičit tělo se jim nechce, protože si myslí, že už je na to pozdě. Je možné začít se cvičením v jakémkoli věku, vyplatí se to?

Já jsem dokonce toho názoru, že čím je člověk starší, tím je pohyb důležitější, protože nejde jen o to, jestli jsme více či méně fit, ale o to, jestli jsme schopni pohodlně a bezpečně zvládat každodenní sebeobslužné činnosti. Potřebnou sílu nezbytnou ke zdolávání například schodů si nezachováme jinak než pohybem. Čím lepší máme kondici a fyzickou sílu, tím jsme odolnější vůči nemocem, a i když nějaké zdravotní komplikace mohou přijít, tak máme rezervu na jejich překonání a plnou rekonvalescenci. Navíc pohyb může v pokročilém věku velmi pozitivně ovlivňovat veškeré procesy našeho organismu jako celku včetně psychických a kognitivních funkcí. Žít aktivně a v pohybu se tedy vyplatí určitě a je to jednodušší, než se může zdát. Vlastně stačí nesedět, trochu tělu rozumět a vnímat jeho potřeby.

LS1_5361.JPG
                    Kateřina Macháčová se řadu let věnuje zdravému pohybu seniorů. FOTO: archiv redakce

 

Vy se pohybem dlouhá léta zabýváte i po vědecké stránce. Letos jste získala grant na vědecký výzkum, jehož cílem je empiricky ověřit účinky a dlouhodobou udržitelnost pohybového cvičebního programu mezi seniory. Jak bude výzkum konkrétně probíhat?

Popíšu to úplně laicky. Účastníci výzkumu budou náhodně rozděleni do výzkumné a kontrolní skupiny. Výzkumná skupina se v prvním týdnu zúčastní speciálního asi tříhodinového workshopu, kde se účastníci dozví, proč je péče o tělo tak důležitá, seznámí se s principy cvičení a naučí se základní pohyby, které se pak budou prolínat sestavami na každý dne. Pak si vyzkouší jednu lekci cvičení pod odborným dozorem a absolvují vstupní testování hlavních parametrů tělesné kondice, jakými jsou například síla, stabilita, složení těla a podobně a vyplní vstupní dotazníky. Pak bude následovat samostatné cvičení doma dle videí šestkrát týdně po dobu třech měsíců zakončené druhým výstupním testováním. V tomto období budou k dispozici telefonické konzultace, v případě potřeby návštěva terapeuta doma. Dále budou účastníci studie motivování pokračovat ve cvičení, ale už samostatně. Po šesti a dvanácti měsících se zúčastní rozhovoru s cílem zjistit, kdo u cvičení zůstal a kdo ne a z jakých důvodů. Na základě výsledků chceme navržený program upravit tak, aby byl nejen maximálně efektivní, ale hlavně dlouhodobě udržitelný. Kontrolní skupina podstoupí jen testování a vlastní pohybově-vzdělávací program bude moci absolvovat po prvním tříměsíčním období.

Je to tedy tak, že jste přímo pro seniory připravila sérii cvičení a nyní budete zkoumat, jak se cviky projeví na jejich tělesné schránce?

V podstatě ano. Jde o krátké sestavy kolem deseti minut, které zvládne každý ve své domácnosti a bez jakýchkoliv speciálních pomůcek. Sestavy jsou koncipovány tak, aby vždy obsahovaly procvičení základních komponent fyzické zdatnosti a bylo v nich využito prvků přirozených pohybů inspirovaných principy vývojové kineziologie. Jde o návrat k tak základním pohybům, jakými jsou dýchání nebo pohyby hlavou. Mají totiž obrovské přesahy do všech oblastí našeho života a jsou zároveň velmi jednoduché. Výzkumem chceme ukázat, jak málo může stačit k obrovským změnám nejen v tělesné, ale i duševní kondici, a že pár minut denně je zvládnutelné a hlavně dlouhodobě udržitelné.

Kolik seniorů se projektu účastní a mohou se zájemci do vašeho programu přihlásit?

Projektu se bude účastnit celkem 180 seniorů, kteří budou náhodně rozdělení od tzv. experimentální a kontrolní skupiny, abychom mohli statisticky vyhodnotit účinnost cvičení v porovnání s kontrolní skupinou, která bude pokračovat v běžném denním režimu. Mohou se přihlašovat jak individuální zájemci, tak skupinky seniorů. Podmínkou je 70 let nebo více, samostatnost v základních každodenních aktivitách a bydliště v Praze nebo blízkém okolí nebo s možností dojezdu do Prahy.

Jste autorkou cvičení s názvem Permanento. Tento projekt podpořil také Nadační fond Veolia. O jaké cvičení jde a v čem se liší od jiných cvičebních programů?

Cvičení Permanento vzniklo jako taková základní hygiena těla. Stejně jako si čistíme zuby, aby se nekazily, tak v dnešní době potřebujeme pečovat o tělo, aby nám bylo oporou a ne přítěží pro život, jaký chceme žít a to co možná nejdéle. Jak jsem již zmínila, cvičení Permanento obsahuje prvky inspirované principy vývojové kineziologie. Vrací se tedy k pohybům, díky nimž jsme se kolem prvního roku dokázali postavit a vykročit životu vstříc. V té době nám každý pohyb pomáhal získat nezbytnou sílu, mobilitu a rovnováhu a zároveň podporoval celkový psycho-motoricko-sociální vývoj. Každý pohyb má tedy velmi specifické účinky a obrovské přesahy do všech oblastí našeho života. A tyto účinky platí dodnes a můžeme je využívat v každém věku. Není to cvičení, které má nahradit jógu nebo plavání nebo jakýkoliv jiný sport či pohybovou aktivitu, ale zajistit, abychom to své oblíbené mohli provozovat co nejlépe a nejdéle.

Zejména starší lidé si pochvalují jógu, která jim pomáhá posilovat tělo i ducha. Má Permanento společné prvky s jógou?

Určitě se některé pohyby potkají, ale jinak jde o jinou podstatu. Permanento cílí na obnovu přirozeného nastavení našeho organismu. V podstatě stimuluje motorické dráhy, které se utvářely v prvním roce našeho života. Pravidelných cvičením tedy jen umožňujeme našemu tělu se vrátit nebo maximálně přiblížit k tomu dokonalému nastavení organismu jako celku. V podstatě zpevňujete základy, na kterých pak stojí každý pohyb, ať už funkční nebo sportovní a to se pak projeví ve všech oblastech našeho života. Dalo by se říci, že tímto cvičením startujeme samo-ozdravné procesy.

Aby cvičení starším lidem neuškodilo, je asi dobré chodit cvičit pod dozorem. Někteří lidé se ale stydí chodit do „společnosti“. Vystačí si s cvičením doma?

Cvičení pod dozorem je nezbytné v době, kdy jsme ignorovali volání těla o pomoc, a vznikly patologické změny, které už tělo nezvládne samostatně vyřešit. Pak se pohyb stává komplikovaným a mohou nastat i situace, kdy může i škodit. Ve většině případů je ale cvičení doma naprosto dostačující a z mého pohledu i záhodné. Pohyb je to nejpřirozenější pro naše tělo a platí známé rčení „v jednoduchosti je síla“. Není třeba vymýšlet komplikovaná cvičení. Mnohem důležitější a efektivnější jsou úplně přirozené pohyby, jako je fyziologicky správné dýchání, chůze nebo například tak jednoduchý cvik jakým jsou pohyby hlavou. Ty nám pomáhají udržovat optimální mobilitu krční páteře a zároveň drží hlavu v optimálním postavení zásadním pro správné držení těla. Každá odchylka od správného držení těla je totiž nesmírně zatěžující pro náš organismus a je příčinou již zmiňovaných disbalancí. Pohyby hlavou mají ale i vliv na rovnováhu a tzv. propriorecepci, tedy vnímání našeho těla v pohybu a prostoru. Věřím tedy, že pokud je člověk poučen, tak určitě zvládne cvičit i bez dozoru. Jen je třeba rozumět základním principům, vědět, co si ohlídat a jak cvičení uzpůsobit aktuální situaci a vnějším podmínkám. A to je přesně to, co se snažím lidi učit v rámci svých workshopů.

Kde si mohou zájemci vyhledat vaše kurzy a mají je senioři zdarma?

V současné době je stále k dispozici projekt „Opatření proti opatřením“, který vznikl v reakci na epidemiologická opatření a omezování volného pohybu. Projekt obsahuje nejen instrukce jak a proč cvičit, ale i krátké video sestavy na cvičení doma. Ale v průběhu podzimu bude dokončen unikátní on-line projekt, kde bude vše potřebné pro bezpečné cvičení v domácím prostředí. Jako čtenáři i60 se vše včas dozvíte a budete moci vyzkoušet nebo ještě lépe - cvičení Permanento zařadit do každodenního života. Doplňkem budou i workshopy naživo, kde se účastníci dozvědí vše potřebné k bezpečnému a efektivnímu cvičení doma. Do budoucna plánujeme i proškolování instruktorů z řad aktivnějších seniorů, aby byla možnost i cvičení v kolektivu. Navíc zájemci se mohou přihlásit do již zmíněné výzkumné studie, jejímž cílem je ověření účinků tohoto jedinečného cvičebního programu na základní funkční parametry, kvalitu života a mnohem více! Předem děkuji všem zájemcům o účast ve výzkumu – mohou tak výzamně přispět k vylepšení celého programu!

 

 

Zájemci o účast ve výzkumné studii se mohou hlásit na emailu: katerina.machacova@pohybprozivot.cz. Podmínkou je věk 70 plus, samostatnost v základních aktivitách každodenního života, možnost účastnit se workshopu, jedné společné lekce a testování na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze a chuť naučit se efektivně a vědomě pečovat o vlastní tělo.

 

 

 

cvičení zdraví životní styl
Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Pročítám tu diskusi a jen připomínám, že chceme-li mít nějaký výsledek, třeba jen naučit se holandsky nebo vystoupit na Mt. Blanc, tak pro to musíme skoro každý den něco udělat. Ten výsledek nepřijde sám, není to náhoda. Je to trénink, dřina a řemeslo. To samé s mladistvou postavou.
Jitka Caklová
9:25 - Pokud chci něčeho dosáhnout, raději si navodím chuť a náladu bez harmonogramu, než abych se stala otrokem pravidelnosti. Z chuti a navozené nálady na danou věc jsou výsledky jednoznačně lepší, než z "musu". Časy, kdy jsem cokoliv musela, už mám za sebou a "musím" jsem vyměnila za "chci".
Marie Faldynová
Pokud nám dáte nahlédnout do těchto pohybových aktivit, budu ráda. Ale jak píše Jindřich Berka, chce to vytrvat a ne cvičit, jen když se mi chce. To za mne nikdo neudělá. Je těch lákadel hodně. Ale jsme stavěni na pohyb a ne na mlsání a povalování.
Jindřich Berka
Dobrý den, samozřejmě je to reklama, ale má hlavu a patu. Cvičit a sportovat můžete i zadarmo, nemusíte si platit kouče. Musíte, ale CHTÍT!!!!! To je to kouzelné slovíčko, které většina lidí nemá v repertoáru. Uvedu osobní příklad. Mám 12 let cukrovku vím, že musím zhubnout a sportovat, mám kardiostimulátor musím cvičit, loni mi dali endoprotézu na pravé koleno, musím cvičit. Jsem nahluchlý, tak mám za 30000 naslouchátka. Ušetřil jsem. Nekouřím nepiji a k důchodu si přivydělám. Před 12 lety jsem zhubnul a rok a půl 30 kg a držím si váhu dodnes. Na cukrovku mám jen dietu a prášky. Nepíchám si. Má to smysl! Můj program: pondělí tenis, úterý nohejbal, středa posilovna, čtvrtek stolní tenis, pátek 11 km, sobota posilovna a neděle 11 km. Vím, že pokaždé člověk nemá čas. Já to zvládnu v průměru 5 x. Pokud chceme něčeho dosáhnout, tak pravidelně každý týden aspoň 3 x se hýbat!!! To pravidelně je nesmírně důležité, nelze podle chutě a nálady. Jinak nejsou výsledky. To je právě to, co lidé nechtějí dodržovat. V minulém článku jste si mohli přečíst co psal známý kardiolog, přednosta kliniky v Motole. Lidé jsou pohodlní, líní, raději předčasně odejdou než, aby slevili z přejídání, kouření, z přílišné konzumace alkoholu a nic nedělání. Jindra
Jitka Caklová
"Jó v Praze je blaze.......", ale naštěstí i v našem řepákově je možné vytvořit si harmonii Ducha s tělem. Základem je, naučit se vnímat vlastní tělo, pečovat o něj, být v souladu s přírodou, správně dýchat a tím předcházet většině komplikací, nejen pohybového aparátu. Bolest při cvičení není "trest" za to, že cvičím, ale je vodítkem, jak cvičit správně a právě tomu pomáhá naslouchání těla Duchu. Jde to i bez jakýchkoliv výzkumů a projektů. I kdyby to bylo zadarmo, není v ničí moci, všechny "vymoženosti" zajistit všem. Každý jsme jiný, do někoho stačí ťuknout, do jiného se musí drcnout, ale ani to není záruka úspěchu.
VANDA Blaškovič
Ano, dík, jsem adeptka!
Soňa Prachfeldová
Praha má velké možnosti, škoda že není něco poblíž u nás.
Daniela Řeřichová
Zajímavý projekt, zajímavý článek. Jsem zastáncem kalokagathie, harmonie ducha i těla, myslím, že jednostrannost člověku neprospívá. Zaměstnávám mozek i tělo. :-)
Jan Zelenka
Jo, pohyb. Takové cvičení vypadá krásně, pokud má na něj člověk tělo. Se svou nemocnou páteří a bolavými klouby si o tom mohu nechat jen zdát. Ale vzpomínám si na článek jakéhosi švédského doktora, který před lety napsal, že nejzdravější je zdravý pohyb na zdravém těle. Ale kdo může, ať cvičí. Já si raději cvičím mozek.
Lubomíra Žaldová
Taktéž jako Libuška lituji, že nemám tu možnost se zúčastnit . Je mi 73 let a od odchodu do důchodu cvičím pravidelně denně Pět Tibeťanů. Vynechám opravdu jen zřídka, to už mi musí být hodně mizerně, anebo jsem mimo domov, kde civčení není možné. Všem vřele doporučuji. Moje maminka zase civčila ve vyšším věku Pozdrav slunci. Zdravím všechny fandy pohybu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.