Cizí jazyky – odkdy dokdy? I. část
Ilustrační foto: pixabay

Cizí jazyky – odkdy dokdy? I. část

1. 9. 2022

Z výsledků ankety nedávno zveřejněné na portále pro aktivní seniory i60.cz vyplynulo mj., že 40 % respondentů se domnívá, že pro učení se cizím jazykům není rozhodující věk.

Protože jsem se problematikou výuky cizích jazyků zabývala v zaměstnání, rozhodla jsem se o ní napsat příspěvek. V jeho první části se budu věnovat rané výuce cizích jazyků, ve druhé učení se cizím jazykům dospělými.

Je nezpochybnitelné, že znalost cizích jazyků je v současné době velmi důležitá. Proto je také jedním z hlavních témat vzdělávací politiky. Odborníci i laická veřejnost diskutují zejména o době, kdy začínat u dětí s výukou cizího jazyka a zda a kdy zařadit do vyučování druhý cizí jazyk. Mnozí dospělí pak se snaží zdokonalit své jazykové znalosti nebo si je rozšířit o další cizí jazyk.

Problematikou (cizích) jazyků a jejich výuky se zabývají především následující disciplíny: neurolingvistika, lingvodidaktika, psycholingvistika a sociolingvistika.

Neurolingvistika zkoumá vztah jazyka a mozkových procesů či tkání, které jazyk zprostředkovávají. Zabývá se reprezentací a zpracováním řeči v mozku z vývojového hlediska, zkoumá získané i vývojové patologie řeči apod.

Lingvodidaktika je nauka o metodách jazykového vyučování.

Psycholingvistika je tematicky široký interdisciplinární obor zaměřený na otázky jazyka a myšlení, který má styčné body s lingvistikou, psychologií, sociologií a jazykovými disciplínami. Výsledky psycholingvistických výzkumů nacházejí své praktické uplatnění např. ve zdokonalování metod výuky čtení a psaní, výuky mateřskému i cizímu jazyku, při řešení problémů bilingvismu, při léčení poruch řeči aj.  

Sociolingvistika se zabývá vztahy jazyka a společnosti; jejím cílem je ukázat vzájemnou závislost proměn jazyka na proměnách sociálních struktur.

Mnozí odborníci hovoří ve prospěch zavádění rané výuky cizím jazykům, velký zájem o ni jeví i rodiče dětí předškolního a mladšího školního věku. Na základě poznatků neurolingvistického a psycholingvistického osvojování řeči se doporučuje na jedné straně začínat s výukou cizímu jazyku až kolem 10. – 11. roku života dítěte, kdy se uzavírá gramatický systém mateřského jazyka,  nezařazovat u dětí do 10 – 12 let do výuky cizímu jazyku abstraktní pravidla a neučit se nová slova izolovaně, ale v kontextu, neboť izolované informace mozek zpracovává hůře; na druhé straně se zdůrazňuje vhodnost naučit se cizímu jazyku do 11 let věku, a to především vzhledem ke schopnosti osvojit si správně výslovnost. Vzhledem k tomu, že schopnost dětí imitovat je v tomto věku největší, měli by výuku podle možnosti zajišťovat rodilí mluvčí.

Někteří odborníci konstatují, že v dětském věku probíhá osvojování mateřštiny i cizího jazyka spontánně, což však neznamená, že děti se učí jazykům lépe – učí se jinak než dospělí a mladiství po pubertě. Znalost gramatiky přispívá k trvalejšímu osvojení si cizího jazyka – dítě se má v případě nejistoty „o co opřít“, učí se poznávat své chyby, snáze si osvojuje další cizí jazyky.

Odborníci vyslovující se proti zavádění výuky cizím jazykům na úrovni předškolní výchovy kladou otázku, zda je tato výuka efektivní, a připomínají nebezpečí stresování dítěte rodiči, pokud dělá v osvojovaném jazyce malé pokroky. Raná výuka cizím jazykům může mít podle nich i negativní vliv na osvojování mateřštiny. Důležitou roli hraje i připravenost učitelek cizích jazyků v mateřských školách, a to po stránce znalosti jazyka, didaktiky pro mateřské školy a vývojových specifik předškolního období.

Výsledky několika mezinárodních výzkumů také ukázaly, že raný začátek nezajišťuje automaticky výrazné pozitivní výsledky, že přínos není závislý na době zahájení, ale na kvalitě učení a času, který je mu věnován. Nepotvrzuje se tedy jednoznačně na první pohled „logická“ úvaha, že čím déle se jedinec učí cizímu jazyku, tím lépe jej v důsledku bude umět; jinými slovy, že člověk, který se učí angličtinu od mateřské školy, bude umět lépe anglicky než člověk, který se anglicky učí od čtvrté třídy.

Někteří odborníci se domnívají, že plošné snižování počátku cizojazyčné výuky není důsledkem odborné diskuse či reflektování výsledků empirických výzkumů, ale že jde spíše o politická rozhodnutí, motivovaná laickými názory odrážejícími politicko-ekonomické trendy v mnohých evropských zemích.

Je tedy zřejmé, že s často proklamovaným „Čím dříve, tím lépe“ se neshodují zdaleka všichni.

 

Literatura:

FENCLOVÁ, M.: Některé důsledky raného učení cizím jazykům. Cizí jazyky, 2004/2005, č. 2, s. 40–42.

Fremdsprachenerwerb – Wie früh und wie anders? Bonn: Forum Bildung 2001.

JEŽKOVÁ, V.: Proměny a inovace ve výuce cizím jazykům v Evropě. In Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání. Sborník referátů XI. konference ČAPV /CD-ROM/. Brno, ČAPV, 2003.

JEŽKOVÁ, V.: Raná výuka cizím jazykům jako jeden z aktuálních úkolů jazykové politiky Spolkové republiky Německo a České republiky. In Školní vzdělávání. Zahraniční trendy a inspirace. Praha, Karolinum 2007, s. 124–140.

NAJVAR, P.: Raná výuka cizích jazyků v České republice na přelomu 20. a 21. století. Pedagogická orientace, 2008, č. 2, s. 37–51.

Další zdroje:

https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/
https://www.czechency.org/slovnik/
https://cs.wikipedia.org/wiki/

 

 

 


 

 

 

Hodnocení:
(4.7 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Býval jsem skeptický ke své znalosti ruštiny. Když mne v roce 1968 chytili Rusové s taškou letáků, které jsme tiskli v Polygrafii, mluvil jsem ze strachu jak rodilý Rusák. je to holt v podvědomí. A Když jsme později se ženou jezdili na Sinaj, bez problémů jsme se tam domluvili rusky, kvůli ruské převažující klientele.
Blanka Lazarová
A do toho všeho ještě je to individuální. Někdo je na jazyky natvrdlej a jiný zvládne 4 jazyky levou zadní. Ale určitě bych to nenásilnou formou hry zkusila i v předškolním věku a pak se uvidí. Motivace i učitel tu hrají také velkou roli a to v různém věku odlišně. Já měla v 5. třídě slintajícího nesympatického staršího učitele němčiny a nenaučlila jsem se nic, přestože mi dával dobré známky. Němčinu nemám ráda dodnes a mrzí mě, že se s ní nedomluvím. Zato italštinu jsem se spontánně začala učit sama, protože mi byla sympatická a pomocí 9 základních lekcí v samoucích jsem se v cizině bez problémů domluvila. A kdybych měla motivaci nebo nutnost, myslím, že v tomto jazyce bych byla rázem lepší než v angličtině či ruštině, které jsem se učila mnoho let a pořád dokola.
Marie Měchurová
Nemám hudební sluch, nemám na cizí jazyky talent, přesto se domluvím rusky, německy a anglicky. Mám výhodu, že se nebojím mluvit, i když to není 100procentně správně. Rusky a německy jsem se učila ve škole a anglicky v kurzech a sama. 6 let před důchodem jsem pracovala v zahraničním obchodě - prodávala jsem náhradní díly k velkým soustruhům, hlavně do USA. Korespondence v angličtině je jednodušší, než mluvení. Když jsem odešla do důchodu a moji obchodní partneři přijeli do našeho podniku, chtěli mě poznat. Byli u nás na večeři. Při čtení mé korespondence se asi docela bavili, přesto s mojí prací byli spokojeni. Učit se má člověk celý život, a nejen jazyky.
Martina Růžičková
Věro, na článku je jasně vidět, že je to tvoje "parketa".
Vladislava Dejmková
Intuitivně bych na výuku cizího jazyka u malých dětí také nespěchala. Ale je to můj osobní a ničím nepodložený názor. Zato dospělým i seniorům bych studium jazyka doporučila. Zvláště v důchodovém věku, kdy na to mají spíš prostor. I když do zahraničí nejezdí, tak angličtinu lze potkat na mnoha místech. Na výrobcích, na internetu, v televizi, v pisničkách i filmech. Sama chodím do kurzu mnoho let a kromě procvičování paměti je to dobré i na kontakt s lidmi. Navíc dnes se způsob výuky jazyka hodně změnil, nejde o biflováni slovíček a gramatiky. Kurz lze doplnit pravidelným používáním nějaké aplikace, já používám v současné době aplikaci Duolingo. V základní variantě je zdarma.
Jitka Caklová
Na Český jazyk bychom měli být hrdí už jen proto, že je prapůvodní a od ČJ se postupně odvozovaly další jazyky. Naši rodiče a prarodiče chodili na "handl", což byla přeshraniční výměna pracovních sil, díky které se učili cizí jazyk. Lidstvo na planetě Zemi nežije posledních 100, 1000, ani 2022 let. Před námi tu byly mnohem vyspělejší civilizace a třeba si také mysleli, že jsou ti nejmoudřejší a přesto zanikly. Nechtějme být papežštější, než papež.
Věra Lišková
Ano, je to tak. Příbuzný je s rodinou již třetí rok za prací ve Španělsku. Jeho 11 dcera jej ve výslovnosti opravuje. Je to jiné " e" , tati. V dospělosti již tak nevnímáme jemné rozdíly ve výslovnosti.
Zuzana Pivcová
Za minulého režimu se zdůrazňovalo, že se malé děti nemají učit cizí jazyk, že se u nich nevyvine láska k mateřštině a vlastenecké cítění. Nepřeháním, slyšela jsem to tak. Zažila jsem mluvit dvojjazyčné děti, kdy dcerka profesorů - on Čech, ona Němka rakouského původu - mluvila střídavě tak, jak se na ni promluvilo. Jsem přesvědčena, že v dospělosti se člověk cizí jazyk už nikdy nenaučí perfektně jako rodilý mluvčí, hlavně zůstává mateřský akcent, i když dotyčný žije v cizině. Bylo to tak u osobností žijících dlouhodobě v USA, u Jiřího Voskovce, Miloše Formana atd. V dospělosti je to složité, někdo má jazykové nadání, někdo ne. Já jsem s němčinou byla celý svůj produktivní věk, ale stejně byla období více či méně aktivní. Angličtinu jsem v 90. letech zhltala rychle, a rychle jí valnou část zapomněla. Tak tu teď začínám chodit do kurzu pro seniory, vedeného americkým krajanem, tedy synem někdejších vystěhovalců. Paměť pěkně pokulhává.
Daniela Řeřichová
Vnučka se začala učit anglicky v MŠ, na základce přidala španělštinu a později jako autodidakt japonštinu. Vnuk se začal učit anglicky v MŠ, na základce přidal španělštinu, maminka, poloviční Ruska, ho učí ruštinu. Vnoučata odmalička v angličtině sledují filmy, poslouchají písničky, čtou knihy aj., plynně komunikují v zahraničí i při různých příležitostech, angličtina je baví a je pro ně samozřejmost. Výuku jazyků doplňují mobilní internetovou aplikací Duolingo. Dodávám, že se nejedná o sourozence. Poskytují mi tlumočnické a překladatelské služby, neboť já talent na jazyky nejsem, domluvím se jen německy. :-)
Jan Zelenka
Teď mluvím pouze za sebe. Pokud člověk není v neustálém kontaktu s jazykem, jeho schopnosti se domluvit se postupně snižují. Alespoň u mne. Na našich cestách jsem se celkem bez problému domluvil německy, anglicky, chorvatsky, rusky a částečně i španělsky. Pokud ovšem dotyčný domorodec nemluvil moc rychle. Problém však byl v tom, že nejlépe jsem rozuměl až když jsme odjížděli domů. Pokud bych ještě dnes, v mých letech, byl delší čas v jinojazyčném prostředí, jazyková znalost by se mi alespoň částečně vrátila. A tak bych nepodceňoval ani seniory. Je to individuální.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.