Pradědeček a jeho rodina
FOTO: Z rodinného archivu J. Chodorové

Pradědeček a jeho rodina

11. 9. 2022

Tak jsem konečně dostala pár fotek do počítače, pomohl mi s tím náš vnuk Honzík, protože od té doby, co nefotím, jsem už na vše dost těžkopádná. Přemýšlela jsem dlouho, který příběh, co jsem slyšela od rodičů, by se do této soutěže hodil. A zvítězil tento.

V našich rodinných fotkách jsme měli dost fotek, a opravdu nejvíce se mluvilo o mém pradědečkovi a jeho rodině. Nevím, proč právě v tomto příběhu figuroval hlavně muž, ale je fakt, že na tom asi bude něco pravdy, a to nechci nijak moji prababičku odsunout na druhou kolej. Měla jsem se již dříve věnovat příběhu, který zde chci napsat, ale pravda je, že člověk dochází většinou pozdě do děje dějin, když už vlastně není koho se na podrobnosti zeptat. Příběh je ověřený, i se v něm mohou objevit některé nejasnosti, ale myslím si, že to hlavní je, že píši to, co bude pravda.

Takže můj praděda s prababičkou měli čtyři dcery. Nejstarší Anna, další byla moje babička Marie a nakonec se jim narodila dvojčata, a to Barbora a Terezie. Já jsem se se všemi dobře znala, jen tu nejstarší Annu jsem nikdy nepoznala. Ta zemřela v 28 letech, pravděpodobně na zápal plic. V té době to nebylo nic mimořádného, v tomto případě ale ano, Anna tu po sobě zanechala 3 děti.

Její muž ale nebyl schopný, nevím z jakého důvodu, se o děti postarat. Můj praděda s prababičkou se jich ujali a vychovali. Velká poklona. Ale to není všechno, muž Anny samozřejmě žil dál, a měl další děti, snad dvě, důvod sice neznám, ale i tyto děti nakonec skončily u mých prarodičů, kteří se o ně postarali. Tento příběh jde naší rodinou, je to ze strany mého tatínka, ale mně se zdá, že tam hlavní roli hraje muž, a to můj pradědeček. Možná to bylo trochu jinak, i prababička určitě udělala kus práce, vychovávat tolik dětí není legrace. Když jdu na hrob mé babičce, která je pohřbena se svými rodiči, cítím velkou sounáležitost s nimi, a je mi líto, že jsem tyto vzácné lidi nemohla osobně poznat.

Příběhy naší rodiny vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Chodorová
Děkuji Zdenko, tento příběh je podobný tomu mému, prostě tenkrát byla jiná doba, ale ne každý by si bral do výchovy cizí dítě. Někdy to ani nešlo, ale každopádně si svých prarodičů za to vážíme.
Zdenka Jírová
Pamatuji se na svou babičku z matčiny strany. Narodila se 15. března roku 1877 a děda František v roce1872. Měli 5 dětí -4 chlapce a poslední moji maminku, narozenou v roce 1910.Brali se před 1. větovou válkou, a tak se měli co ohánět. Přesto je obdivuji za to, že si vzali za vlastní ještě dítě sirotka. Byla to naše hodná, milá teta Růža, která nás milovala a rozmazlovala. Nikdo by nepoznal, že Růže není jejich vlastní dcera. V 1.válce jim padl nejstarší syn, ostatní syni zemřeli mladí na nemoci, které se tehdy ještě nedaly léčit. Tak babičce zbyla jen ta dvě děvčata. A já s bratrem. Nakonec jenom já jezdím na jejích hrob a protože je mi už 77 let, předala jsem péči o něj své dceři.
Zuzana Pivcová
Jituš, víš, že když jsem přečetla Pomohl mi s tím náš vnuk Honzík, napadlo mě, že bys autorkou mohla být Ty? Je to pěkný příspěvek, v němž je cítit úcta k předkům, i když jsi je už osobně nepoznala.
Naděžda Špásová
Jitko, hezky napsané, prababička a pradědeček byli zřejmě velice obětaví a hodní lidé, to už se dneska nikde neuvidí.
Jan Zelenka
Hezký příběh, Jitko. Já jsem prarodiče vůbec nepoznal, byl jsem hodně pozdní dítě. Ale na dědu s babičkou moc rád vzpomínám.
Blanka Lazarová
Rodina byl základ a mělo by to být i do budoucna. Klobouk dolů před vašimi prarodiči.
Daniela Řeřichová
Děkuji za sdílení silného příběhu. To musela být velká odvaha a obětavost postarat se ve vyšším věku o malé děti.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.