POZNÁMKA: Nespoléhejme jen na stát, za svůj život jsme odpovědni sami

:-) Ano ano, taky věřím, že správný Čech je všeho sabotér a ví si v řiti rady, že už dnes nebude potřebovat dlažební kostky před Aeroflotem... :-) Jenom tápu, jakému čtenáři je sentence určená... :-)

Ano, to je asi každodenní realita. Že někteří mají tendenci očekávat pomoc úplně odjinud, než aby se sami snažili. Krásným příkladem je reakce známé, pracující na sociálce. Říká, že svobodné matky vždycky přišly pro pomoc od státu tu ruku natáhnout. Nechaly si v pronájmu napsat trvalé bydliště, měly tam načerno přítele, dostávaly příspěvky od státu i od toho pána, kterého si záměrně nevzaly, a měly se možná líp, než leckterá vdaná na mateřské. Nojo. Musely ale splňovat kritéria. Pak došlo ke změně, k přestěhování k příteli, a rázem to bylo jinak. Partner sice s nimi bydlel veřejně, ale živit a dotovat cizí dítě odmítal, na dávky nárok ztratily, a tak zjistily, že jim nakonec bylo snad lépe samotným. V novém bydlišti neměly navíc žádná práva, naopak víc povinností. No a když taková matka odchází s nepořízenou a ptá se, co mám dělat, když nevyjdu a ty peníze pro děti potřebuju, nelze ji říct nic jiného, než to dítě je vaše, stát se o ně nepostará, to musíte vy, ne my....

Celou demonstraci jsem sledovala živě. Dokud mluvili čeští odborníci, o kterých v TV není slyšet, byla to pro mě naděje, že zase bude líp. Pak nastoupila k řečnickému pultíku německá europoslankyně, s rukou v pěst vyzývala v boj a český dav za každou výzvou k boji burácel. Bylo mi z toho, mírně řečeno, nevolno.

Děkuju za Váš článek, píšete mi z duše.