Ilustrační foto: Eva Jiříková

Kočička

11. 10. 2022

domácí mazlíčci Můj příběh

Autor: Jana Jurečková

Hodnocení:

(5 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 11.10.2022 10:52

Jano, držím palce, aby se kočička vrátila.

Jan Zelenka 11.10.2022 09:56

U psů je to podobné. Moje Britney má skoro 15 a je mi neustále u nohou, až je to nepříjemné.

Anna Potůčková 11.10.2022 09:46

Mám pro Vás pochopení, vždyt naši mazlíčci jsou platnými členy našich rodin. A jak se říká že NADĚJE UMÍRÁ NAPOSLED, tak třeba se stane zázrak a kočička se vrátí. Moc Vám to přeji.

Irena Mertová 11.10.2022 09:34

Nám se toto také stalo u kocourka jménem Loki. Myslím ale, že si našel jinou rodinu, byl takový "k lidem".. Časem jsme si pak pořídili jiné kotě, toho kocoura mám dosud. Včera mi jedna známá vyprávěla, jak jejich kocour navštěvuje ve vsi 3 rodiny - jak se divila, když šla na procházku a kočičák na ni koukal z okna sousedky - a další sousedka jí řekla, že chodí i k ní...

Marie Měchurová 11.10.2022 09:31

Vím, jak Vám je. Zkuste navštívit nejbližší útulek. Nám se ztratil Kocourek Kryšpín. Byli jsme týden pryč, kočky krmil syn. Za pár týdnů jsem Kocourka uviděla ve křoví, ale utekl ke vzdálenějším sousedům. Paní mi říkala, že ho má z útulku, a že na to má papír. Ještě párkrát se přišel na nás podívat. Možná to není Kryšpín, ale má se u nich dobře. Já mám na telefonu aspoň jeho fotku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Člověk míní, život mění: Těžká jsou rána důchodců

Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační rána, kdy nebudu muset vstávat po zazvonění budíku, toho hrozného, nepřítele, který dříve každé ráno nekompromisně hulákal na nočním stolku, dokud mě, na pokraji infarktu, nevyhnal z postele.

Alena Velková

Ach, jak hluboko jsem klesla

Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora, navštěvuje nejrůznější akce a kurzy, my jsme se s manželem z velkoměsta odstěhovali na chalupu.

Dana Straková

Bramborová brigáda s bonusem

Přelétla jsem aktuální denní zprávy. Válka na Ukrajině, půtky o konsolidační balíček v poslanecké sněmovně, rozchod známých celebrit, jejichž soukromý život plnil stránky bulvárního tisku několik měsíců, seriálový propadák TV Prima, podzimní stříhání hortenzií.

Jana Kollinová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Pomsta za Alíka

Je to už hodně dávno. Tenkrát jsem byla ještě děvče školou povinné, snad čtvrtá třída základní školy. Bydleli jsme s rodiči v ulici, kde bylo na pravé straně pět baráků, na levé sedm a kousek dál vedla silnice a tam byl osamělý, nízký barák.

Alena Várošová