Po týdenní relaxaci energie se mi vrací,
v oblíbeném toulání už mi covid nebrání.
Vyrazím si do přírody už se na to třesu
zastavím se u paloučku pak zamířím k lesu.
Přestože je konec října kvítka kvetou vesele
vydržely v celé kráse než vylezu z postele.
Při pohledu na ten zázrak myšlenka mne popadne,
až se odtud odstěhuji, jak to s nimy dopadne??
Moje nohy dál mne nesou hůlka balanc jistí
lesní cesty zasypala velká vrstva listí.
Příroda je čarodějka dlouho jsem tu nebyla
dojímá mne jak se celá za tu dobu změnila.
Když se během dopoledne těch pohledů nabážím
po obědě za nákupy do centra hned vyrážím.
Nic nenechám náhodě a od ouška k oušku
do tramvaje nasazuji na svůj ksichtík roušku.
Aby jste mi uvěřili pořizuji selfíčka,
jen jsem fotky doma shlédla objednám se na víčka:(((((
Zdraví vás velice fotografka, rýmotepka, trochu věkem scvrklá, ale pohodářka - Bertice
