Zimní snění
FOTO: Miloslava Richterová

Zimní snění

1. 12. 2022

Budím se brzy. V létě mi to nevadí, odcházím na zahrádku potěšit se novým ránem. Teď je však zima, tma a mně se nechce kvůli mému vstávání budit naše spáče. Zavřu tedy oči a čas do nějaké příhodné hodiny trávím sněním.

V hlavě mi proběhne krátký film, kousek mého života, situace se střídají. Přemýšlím, na základě čeho si moje mysl dané úryvky vybírá?

Nedávno jsem četla článek - Co byste rádi dělali ve vašich dnech posledních? Odpovědi byly různé. Tajná, vzácná či nesplněná přání, životní účty, ale i přání žít ještě chvíli obyčejným životem. Možná proto mi dnes přišla na mysl vzpomínka na moji dávnou kolegyni. Vybavila jsem si příjmení, po chvilce jsem si vzpomněla i na jméno. Pak už se přede mnou odvíjel příběh.

Onemocněla vážnou nemocí, statečně se léčila, ale léčba nepomohla. Vím, že její odpověď by zněla – nemoc nevnímat, žít. Proto v práci nikdo přesně nevěděl, co se stalo. Občas chyběla kvůli krátkodobému léčení, ale jinak pracovala dál, bez úlev, pořád stejně. Dnes už vím, jak to bylo. Vím, kdy a proč to ženy nosí. Zahlédla jsem na její ruce stahovací rukáv, ale tenkrát jsme si toho více nevšimli. Řekla jen, že ji nějak bolí loket.

Vidím ji před sebou, v zimě, hustě sněží a ona chodí sem tam před školou. O velkých přestávkách děti pobývaly venku na hřišti, měla dozor. Vyklepala pak kabát, i baret pověsila, a šla do hodiny. Vidím ji, jak nese náruč knih z knihovny, šla ve svém volnu suplovat. Vidím ji, jak se vrací s dětmi z vycházky.

Vidím také, že je něco jinak. Má nový svetřík, jindy nový kostýmek, je více elegantní. Přišla v novém kožíšku, byla v divadle. Měla nový, jemný odstín vlasů a pěkný účes. Vidím ji také na plese, jak tančí se svým mužem, moc jim to sluší, dívají se na sebe a užívají si krásný večer. Má nové šaty, nikdy před tím jsem ji tam neviděla tančit. Vidím změnu.

Známý mi tehdy řekl: Děti říkaly, že usnula při čtení, může vůbec těm dětem něco dát? Nevěděl, že mohla a předala něco i nám, dospělým. To ale až později, když už mezi námi nebyla a přišlo jaro.

 

 

 

 

Můj příběh Podzimní soutěžení 2022 sny
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Napadá mě jen, dokud žijeme, ŽIJME! Jedno jak, ale s vědomím, že tak to je. Díky za pěkný, i když zdánlivě smutný příběh.
Jitka Hašková
Zajímavý příběh.
Jitka Caklová
Při čtení příběhu o Vaší kolegyni mi přišla na mysl Laďka Kozderková. Byla o pouhé dva měsíce starší než já. Myšlenky jsou zrádné, proto dávám přednost snění, které mi přináší radost ♥
Jitka Chodorová
I na mě příběh velmi zapůsobil, byla to jistě silná žena, ale v reálné situaci to každý nedokáže. Děkuji.
Martina Růžičková
Váš příběh na mě hodně silně zapůsobil a dojal mě. O to více, že jsem se s podobným v práci také setkala. Děkuji.
Soňa Prachfeldová
Moc dojemné, přítelkyně věděla. Je pravda, když není člověku dobře, tak by rád dělal i ty obyčejné věci, které nemusí. A uzdraví se a opět někam pospíchá. Život poučuje a my jsme někdy hluší a slepí.
Daniela Řeřichová
Silný, jímavý příběh s hlubokou myšlenkou. Děkuji, Miloslavo.
Vladislava Dejmková
Nádherné, působivé!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.