První dojem a žalování
Ilustrační foto: Pixabay

První dojem a žalování

14. 12. 2022

Jako pracující důchodce, který dělá pouze pár hodin, si více všímám, jak se lidé v práci i v životě k sobě chovají, jak sebe a druhé hodnotí. Zarazilo mě třeba, proč vedoucí pracovník si nové zaměstnance někam zaškatulkuje podle prvního dojmu a nové pravdivé a skutečné informace o daném člověku odmítá přijmout, a hlavně si připustit, že se o něm zmýlil!

Co to vlastně „první dojem“ je? Podle mě na základě vzájemného působení mezi lidmi si uděláme obrázek o druhém. Co vidíme, co slyšíme, jak se druzí chovají, podle klepů, pomluv i podle skutečností. Také jak kdo vypadá, věk, ze kterého sociálního prostředí pochází, jak se obléká, jaké vyznává hodnoty a další. Podle toho si vytváříme názor, který nemusí být správný. Vlastně nového člověka filtrujeme přes naše stereotypy, záliby a averze. Problém je ten, že dáme za pravdu několika vteřinám při prvním setkání. Nové informace nehodláme přijmout. Lidé, kteří jsou nám sympatičtější máme raději. Ty, o které nestojíme se nezajímáme. Dokonce jim odpustíme i to, co se nám na nich nelíbí. Od začátku 20.století se dělají výzkumy přijímacích pohovorů, ale pořád je na prvním místě, jak je nám člověk sympatický. Nic se za sto let nezměnilo!!

Žalování je od nepaměti součástí lidského života. Motivy jsou různorodé: konkurence, závist, sama sebe upřednostnit a někdy i snaha toho druhého zranit. Někdy to může být i oprávněné. Já preferuji si to říct do očí. Samozřejmě záleží, jak s těmi informacemi potom pracujeme. Minimálně si je ověřit. Když jsem byl vedoucí pracovník, tak si mě hlavně u žen stávalo, že si některé na sebe vzájemně si stěžovaly. Já je obě zavolal ať si to přede mnou „vyříkají“. Stížnosti se značně ztenčily. Dnes za mnou někteří žáci také chodí žalovat. Já je odmítám, pokud nejde o zdraví, násilí, šikanu a další důležité věci. Někdy život tropí hlouposti. Rád se zasměji při vzpomínce na majitele jedné naší výborné pekárny a cukrárny, kam jsem chodil na kontrolu. On vystudoval stejnou potravinářskou školu jako já. Dělal podnikového technologa, ale po revoluci se dal k vojákům. Sloužil také v nebezpečné misi v Afganistánu. Poté se dal na podnikání. V pekárně měl dvě nesmiřitelné ženy, které se nenáviděly a jedna na druhou si stěžovaly. Šéf si je obě zavolal a posadil je naproti sobě. Vytáhl legálně drženou pistoli, natáhl ji a se slovy: „Když ji tak nenávidíš, tak ji zastřel“, ji položil mezi ně. Dámy zbledly a nenávist se omezila. Samozřejmě, že zbraň nebyla nabitá.

práce
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Tak to bych si vyprosila! Nikdy jsem s žádným vedoucím nespala a nespím. A s tím svým jen z lásky spím. :-) A teď k článku, pane Berko. Možná jste si nevybral zrovna předvánoční téma, ale ze života rozhodně je. Na první pohled vždycky dám a většinou se nezmýlím. Na zmýlené však netrvám a svůj názor si opravím, když o něčem jiném se přesvědčím. A pokud jde o žalování, pár dospělých, kteří často "leštili kliky" u nadřízených, jsem také poznala.
Soňa Prachfeldová
Tak to je jasné, ten druhý co nekrade, to oznámit musí ve vlastním zájmu. Jana by s vedoucím měla spát z lásky.
Martin Vrba
Žalování má mnoho podob. Známe to už ze školy, kdy nějaký šprt prozradí, že má spolužák tahák, ale žalováním je také to, když někdo krade v nějaké provozovně a zaměstnanci tam mají uzavřenou nějakou dohodu (třeba i společnou) o hmotné odpovědnost. A pak existuje něco mezitím, že například "Jana" spí s vedoucím a ten jí na odměnách za to platí tak, že už pro ostatní peníze chybí. Jo - žalování a žalování - to je velký rozdíl.
Soňa Prachfeldová
První dojem je důležitý, ale neměl by být ten jediný rozhodující. Od toho je vedoucí, vedoucí, aby si poradil a uměl jednat se svými zaměstnanci, případně je i trochu srovnat, pokud přehánějí své chování vůči druhým. Se žalováním bych je vyrazila ze dveří.
Martin Vrba
Paní Miloslavo, máte naprostou pravdu. Člověk by nikdy neměl po nějaké špatné zkušenosti s ženami zatrpknout a věřit, že existují i jiné ženy, než byla věhlasná travička Livie Drusilla, manželka mocného císaře Augusta. Po takovém pozvání od ní na večeři to už nespravily žádné pastilky proti nadýmání, ale jen rakvička a ne se šlehačkou. Já měl s ženami v zaměstnání v 90% jen ty nejlepší zkušenosti. Když jim jednou dokonce onemocněly děti (4) a (3) a můj syn (5) také, tak jsem ve své kanceláři srazil k sobě křesla a udělal tam "ambulanci", aby dvě referentky a já s nimi jsme mohly udělat uzávěrku roku a já dětem dával prášky a hrál divadýlko. Nikdy mne nenechaly ženy ve štychu. Já zase pro ně dokázal vyběhat u vedení podniku často mimořádné odměny. :)
Miloslava Richterová
Ano pane Martine, ledacos jsem již také poznala :-) vadila mi věta z diskuze, že ženy dávkují jed po kapkách, jsou i jiné ženy a jiní pejskové :-) je jen na nás, na co chceme vzpomínat a co si k sobě chceme pustit.
Martin Vrba
Paní Richterová, svět neprobíhá podle počasí a nepodléhá ani našim náladám a přáním. Vím, že na íčku píšete o fence Betince, tak krátký příběh, jak je svět nevyzpytatelný. Na jižním městě v Praze jsem chodil léta cestou kolem jedné vilky, ve které byl jeden smutný pes. Byl tam stále sám a bavil se tím, že na chodce vždy za plotem ze zálohy vyštěkl a každého tak postrašil. Jednou jsem se vracel z úspěšné zkoušky ve škole a bylo mi nádherně, byl květen, stromy šly do květů, sluníčko všechno prozařovalo - den jako malovaný odpoledne jsem měl mít rande s jednou spolužačkou. A já, když jsem zase procházel kolem té vilky, tak jsem věděl, že na mne zase ten pes vybafne, tak jsem si řekl, že se pokusím i tomu psovi udělat hezký den. Nechal jsem ho tedy zase vybafnout a pak jsem ale neodešel a sehnul se k němu na bobek a on zavrtěl ocáskem a vystrčil skrz díru packu a já mu tu packu pohladil. On pak tiše zakňučel, tak jsem mu ji chtěl ještě jednou pohladit a dal jsem do té díry ruku až za zápěstí a on mi po ní rafnul. Já měl o zbytek dne postaráno - doktor - tři stehy - očkování - vynadáno od majitele psa - on musel doložit očkování - den jsem pokazil já sobě a několika lidem okolo. Jo - nikdy nevíme, co si ten druhý myslí a co udělá a na počasí vůbec nezáleží. Tak vypadá svět - to je realita. :) Každopádně já Vám přeji hezký den - jen tak z dálky - nenechám se přece zase pokousat. :)
Jindřich Berka
Paní Richterová, Já píši o všem. Nejvíc o tom pěkném. Podívejte se na můj blog. Je tam přes sto článků. Beru svět jaký je. Má babička měla na poličce 40 knih z edice "Červené knihovny". Jako malý kluk, který už uměl číst a četl toho tehdy hodně, jsem nechápal, jak má milovaná bytost může to číst. Jsem nyní v jejich letech a už vím. Jako jiné ženy měla těžký život, tak při knížkách snila o tom idealizovaném. Život přináší lásku i nenávist. Já jsem to psal spíše proto, abychom se takový lidem, kteří nám otravují život vyhnuli a nebojím se říct prstem na ně ukázali. Samozřejmě to nepomůže. Proč? Je jim jedno co si o jejích skutcích myslíme. Jindra
Miloslava Richterová
Venku je krásná bílá pohádka, kéž by se kousek dostalo i sem, proč nepsat raději o tom hezčím, co nás v životě obklopuje..
Jindřich Berka
V žádném případě neříkám, že žalují jen ženy. Já popisuji pouze své skutečnosti a vzpomínky. Chlapi dokážou být také slizouni. Jen vy ženy jste v tom rafinovanější. Když jed, tak po kapkách. My jdeme víc napřímo, takže to bylo pro mě lehčí, proto to bylo s vámi o moc složitější...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

18%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

21%